Cíl: Seznámit čtenáře s provedením dobutaminového testu a SPECTu myokardu ve spolupráci s oddělením funkční diagnostiky. Metodika: Podmínky k vyšetřením vznikly v roce 1996, kdy bylo vybudováno detašované pracoviště KNM v prostorách interní kliniky v blízkosti laboratoří funkční diagnostiky (od roku 2012 součástí Kardiovaskulárního centra FNO). Pacienty indikované k vyšetření objednává odborný internista, kardiolog nebo kardiochirurg na oddělení funkční diagnostiky. Datum vyšetření je nahlášen na ambulanci detašovaného pracoviště KNM. V den vyšetření se pacient hlásí na KNM k zajištění žilního vstupu flexibilní kanylou. S dokumentací je předán na funkční diagnostické oddělení. Kardiolog určuje v průběhu dobutaminové infúze její rychlost. Při dosažení požadované tepové frekvence lékař KNM provede aplikaci RF (99mTc-MIBI, 99mTc-tetrofosmin). Po stabilizaci stavu je pacient předán na KNM, kde je proveden gated SPECT (single photon emission computed tomography) myokardu. V případě patologického nálezu při zátěžové studii je pacient zván k vyšetření za klidových podmínek s odstupem minimálně 24 hodin. Obě pracoviště si navzájem předávají závěrečné protokoly z vyšetření. Závěr: Pomocí nových nukleárně kardiologických softwarů lze automaticky kvantifikovat rozsah a závažnost perfuzních abnormalit. Dobutaminový test je nejrozšířenějším neinvazivním zátěžovým testem, je mnohem specifičtější pro výběr pacientů s indukovatelnou myokardiální ischémií. Obě vyšetřovací metody jsou v dnešní době komplementárními diagnostickými metodami při primodiagnostice ischemické choroby srdeční (ICHS), ve stratifikaci rizika, stanovení prognózy a dalšího terapeutického postupu u pacientů s již známou diagnózou ICHS. Provedení dobutaminového testu a SPECTu myokardu má pro pacienty zásadní přínos z hlediska jejich další léčby., x, Drahoslava Nováková, Jaroslav Šipula, Radoslava Drozdková, Otakar Kraft, Martin Havel, and Literatura
Práce se zabývá řízením péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života pod - míněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života., This work deals with coeliac disease management. The analytical framework of this work is the multilevel Innovative Care for Chronic Conditions Framework. Crucial is the interaction between health care team that represents health care system, community partners and patients with their families. In the case of coeliac disease it is necessary to include also the role of representatives of market with gluten free products. The interaction of these participants takes place in wider political context, whose state influences this interaction fundamentally and reflects so in final results state of patients and quality of their live. Using the evaluation of the quality of life tool SF-36, it has been ascertained, that the quality of life of coealiac patients is lower in comparison with European standard of healthy population and that the causes of the problem have to be searched and systematically removed at all levels of the system of chronic health care. The findings validate the theoretic presumption, that the chronic health care is still considerably underestimated and that it does not reply to the needs of chronic ill patients, which reflects just on general quality of life., Kristýna Přibylová, and Literatura
Péče o nemocné s vrozenými srdečními vadami má v České republice nejen významnou historii, spadající do předválečného období, ale především systematickou a dlouhodobou práci s excelentními výsledky u pediatrických pacientů. Se zlepšováním péče o tyto nemocné se také zlepšuje jejich přežívání s potřebou kontinuální péče v dospělosti včetně reoperací, katetrizačních ablací incizionálních tachykardií a dalších specializovaných výkonů ve složitém morfologickém terénu. Článek je zamyšlením a apelem na všechny zodpovědné odborníky, organizátory a plátce zdravotní péče, jak postupovat dále a zajistit specializované vzdělávání, kontinuitu péče o tyto nemocné včetně návrhu organizačních změn a nastiňuje nutnost dalšího vývoje tohoto významného oboru., Care of patients with congenital heart diseases in Czech Republic does not have only important history, falling to the prewar period, but especially systematic and long-term work with excellent results in pediatric patients. With improvements in the care of these patients also improves their survival with the need for continuous care in adulthood including reoperation, catheter ablations incisional tachycardias and other specialized procedures in difficult heart morphology. The article is a reflection and an appeal to all responsible professionals, organizers and payers of health care, how to proceed and provide specialized training, continuity of care for these patients, including proposed organizational changes and outlines the need for further development in this important medical field., and Miloš Táborský, Jana Popelová, Anna Nečasová, Jan Janoušek, Štěpán Černý, Petr Němec, Jan Pirk, Milan Šamánek