Bílé Karpaty Mts harbour some of the most species-rich managed grasslands in Europe, which contain a number of rare and disjunctly distributed species. Besides specific local environmental factors, the long Holocene history may explain the uniqueness of these grasslands. However, historical interpretations of the palaeoecological evidence from the region are far from unequivocal. While palaeomalacological data indicate persistence of open habitats throughout the entire Holocene, fragmentary pollen data support the hypothesis of a medieval origin of the grasslands. This paper reviews the available phytogeographical, archaeological and palaeoecological knowledge that provides indirect evidence for a prehistoric origin of the grasslands in the Bílé Karpaty Mts. High concentration of rare heliophilous species with a disjunct distribution in the south-western part of the Bílé Karpaty Mts suggest their long-term persistence. The archaeological findings provide evidence for the existence of prehistoric human settlement in this region since the Neolithic (Middle Holocene). Direct evidence for the existence of open human-influenced habitats before medieval times, based on the results of a multi-proxy analysis (macrofossils, molluscs and pollen) of an organic sediment dated back to Roman Age, is also provided. The results indicate the existence of an ancient cultural landscape with a mosaic of open grasslands, natural forests and fields. It is concluded that the evidence presented in this paper supports the hypothesis of prehistoric, rather than a medieval origin of the species-rich grasslands in the Bílé Karpaty Mts.
Korbikula asijská (Corbicula fluminea) je jedním z nepůvodních a zároveň invazních druhů mlžů, které postupně dobývají území Evropy včetně České republiky. Korbikula pochází z jihovýchodní Asie, odkud byla introdukována zřejmě asijskými přistěhovalci do Severní Ameriky a z té po několika desítkách let (kolem r. 1980) doputovala lodní dopravou (pravděpodobně s balastní vodou) do Evropy. Na naše území pronikla Labem z Německa a byla zde poprvé zjištěna v r. 1999. V současnosti je známa z Labe, prozatím po Týnec nad Labem. Byla však již zaznamenána také v dolním toku Vltavy (po Nelahozeves, včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín) a Ohře (po Terezín) a překvapivě pozorována v některých menších přítocích Labe, jakým je např. potok Vlkava u Kostomlat nad Labem. Od r. 2009 je sledována neobvyklá lokalita na rozhraní středních a severních Čech, kde korbikula dosahuje zatím největší známé koncentrace na našem území. Jde o betonový kanál vedoucí vodu z odkališť Elektrárny Mělník do Labe jižně od obce Horní Počaply. Byla měřena koncentrace korbikuly na této lokalitě na několika plochách o rozměrech 50 × 50 cm a v přepočtu na 1 m2 kolísala hustota v rozmezí 1 045–4 224 živých jedinců, tedy výrazně vyšší než na jiných místech České republiky a srovnatelná s nejvyššími hustotami tohoto mlže nalezenými v Evropě., The Asian Clam (Corbicula fluminea) is native to the south-eastern part of Asia and has been introduced to other continents including Europe. In the Czech Republic it was found in 1999 and is currently known from the Elbe River and lower parts of several tributaries (Ohře, Vltava). An unusual site with the occurrence of this invasive bivalve was found in 2009. A concrete canal conducting water from the sedimentation basin of the Mělník coal power station is inhabited by a large population. The density of its population was estimated to 1 045 – 4 224 living specimens/1 m2., and Luboš Beran.
Vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi) je jedním z mála evropských suchozemských plžů, vázaných na minerálně chudá stanoviště. Jeho typickým biotopem jsou podmáčené ostřicové mokřady a trvale vlhká slatiniště s výskytem rašeliníků. Hojný je především v boreální zóně Skandinávie, naproti tomu ve střední Evropě se jako glaciální relikt vyskytuje jen na několika roztroušených, silně izolovaných lokalitách. V létě roku 2012 byl vrkoč rašelinný poprvé nalezen v České republice, a to nezávisle hned ve dvou oblastech – na Šumavě a Českomoravské vrchovině. Vzhledem k ohroženosti a vzácnosti jeho biotopů jsme se rozhodli stručně představit ekologii, rozšíření a nové nálezy tohoto zajímavého a vzácného suchozemského plže., Vertigo lilljeborgi is one of few European land snail species which are restricted to minerally poor habitats. It typically inhabits wet sedge marches and groundwaterfed fens with the occurrence of Sphagnum mosses. In Central Europe, the species represents a rare glacial relict, distributed mainly in the boreal zone of Europe and at several isolated sites southwards. In the summer of 2012, V. lilljeborgi was recorded from the Czech Republic for the first time, independently in two different regions: the Bohemian Forest and the Bohemian-Moravian Highlands. We present brief information about the ecology, distribution and new records of this unique and rare species., and Veronika Schenková, Jaroslav Čáp Hlaváč, Michal Horsák.
Středoevropská lesní měkkýší fauna je přirozeně velmi bohatá díky poloze na zoogeografické křižovatce Evropy. Dnes ale padá za oběť nevhodnému lesnímu hospodářství. První velkoplošná devastace přirozených lesních společenstev byla způsobena výsadou borových a především smrkových plantáží během konce 19. století. V takových plantážích dnes žije 3-5 druhů plžů. Tuto devastaci měkkýší i další bezobratlé fauny pak dovršily výsadby akátů na špatně dostupných místech zarostlých bohatou stepní vegetací, především v kaňonech velkých řek. Rekonstrukce složení původní lesní fauny na většině území České republiky je proto dnes velmi komplikovaná a jsme tak závislí na svědectví fosilních měkkýších sukcesí., Regional woodland mollusc fauna is falling victim to unsuitable forest management. The first important large-area devastation of natural forests was caused by pine and mainly spruce plantations (from the end of the 19th century), with 3-5 mollusc species. Locust tree planting in reserved sites with rich steppe vegetation subsequently finished the devastation of invertebrate fauna especially in canyon areas of large rivers. The reconstruction of the composition of native mollusc forest fauna in the majority of areas of the Czech Republic is complicated and depends on the evidence of fossil mollusc successions., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.