The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Technological and typological analysis of chipped stone material found on a rock spur close to Vladislav village in SW Moravia was carried out. The coring technology and typology of tools, along with the prominent situation of the site, indicate Late Palaeolithic origin of the assemblage. Use of local raw materials and low degree of artifacts’weathering in comparison with chipped stone assemblages from two Late Palaeolithic sites in the vicinity, however, show relatively younger age of the assemblage. Occupation of the site at the end of the Younger Dryas period or during the Late Pleistocene/Early Holocene boundary thus seems most probable. and Práce je výsledkem technologicko-typologické analýzy souboru štípané industrie, nalezeného na skalním ostrohu u obce Vladislav na jihozápadní Moravě. Zatímco prominentní pozice lokality, technologie těžby jader a typologie nástrojů svědčí pro datování do pozdního paleolitu, využívání převážně lokálních surovin a nízký stupeň patinace artefaktů ve srovnání se dvěma poblíž ležícími pozdně paleolitickými lokalitami ukazují na její relativně mladší stáří. Nejpravděpodobnější se tak zdá, že lokalita byla osídlena buď na samém konci mladšího Dryasu, nebo na přelomu pleistocénu a holocénu.