Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků. ,The monograph focuses the onset of the Latin written culture in Bohemia and Moravia, especially its sources. Its focus lies on the presentation of manuscript fragments of the early medieval era, which were usually excluded from the codicological discourse or marginalised; most of them are published for the first time. The intrusion of the Latin caroline script in the Bohemian lands is presented on the base of a complex palaeographical and codicological anlysis as a phenomenon, that accompanied the Latin trend of christianisation, which came into the central Danubian region from the ecclesiastical centres of Bavaria during the IXth Cent. From mid-11th century on, the preserved sources show an important transformation: the initial passivity (i. e. dependence of the Bohemian lands upon the import of books from other countries) is transforming into an active participation of Bohemia in the transcriptions of Latin texts. In this period the oldest identifiable scribe school in the Bohemian lands can be traced – the scriptorium in Břevnov monastery founded during the long abbotship of Meginhardus. The book includes coloured pictures of all relevant sources including diagrams visualising the codicological conclusions; codicological and palaeographical registers are added.