Kvalitativní studie má za cíl podrobně zmapovat fenomén spousifikace: Co se stane, když dítě převezme zodpovědnost, kompetence jednoho z rodičů? Za jakých okolností se tyto situace stávají? Jaké má spousifikace konkrétní projevy? Do jaké míry je aktivní rodič a do jaké míry dítě při přebírání kompetencí?
Výzkum probíhal realizováním 4 ohniskových skupin po 8 – 10 respondentech a 11 individuálních rozhovoru u dětí ve věku 11-17 let, se zaměřením na narušení hranic v jednotlivých rodinách, vliv na konkrétní osobnost jedince a jeho rodinu. Respondenti byli ze středisek výchovné péče v Brně a ze všeobecného gymnázia. Tyto ohniskové skupiny a individuální rozhovory byly nahrávány, analyzovány pomocí programu Atlas.ti a kódovány.
Z analýzy vzešly tři charakteristiky tohoto jevu: kategorie jednotlivých typů spousifikace (typologie činností, ve kterých dítě může přebírat kompetence za svého rodiče a díky kterým je za určitých okolností partnerem svému rodiči), kategorie okolností vzniku spousifikace (zmapování situací a okolností, za kterých mohou být narušeny hranice rodinného systému a dítě se stává svému rodiči partnerem) a do jaké míry je dítě aktivním činitelem (do jaké míry bylo dítě do partnerského vztahu vtahováno rodičem, a do jaké míry dítě začne absentujícího partnera v jeho roli samo nahrazovat). and The qualitative research study is focused on conceptualization of the spousification phenomenon. What happens when a child takes responsibilities or competencies of his parent? Under what circumstances did this situations happened? What are the symptoms? And who is active in this relationship – parent/child? The study was designed as a detail analysis of 4 focus groups (8-10 respondents) and 11 interviews by children aged 11-17 years focusing on the disruption boundaries of individual families and influence on the personality of the child and his family. They were organized with children with conduct disorders and with children from general population. This focus groups and interviews were recorded, analyzed and coded in program Atlas.ti. We came to the three characteristics of this phenomenon: categories of spousification (typology of activities in which the child can take over the competences for his parent and thanks to which, under certain circumstances, a partner of his parent), categories of circumstances (mapping of the situations and the circumstances under which they may cause boundary dissolution and the child becomes spouse to his parent), and the extent to which the child is an active agent (the extent to which the child is drawn into a relationship of his parent, and the extent to which a child begins substitute a role of his absent spouse/partner).
The aim of this study was to examine the family process model of adolescent psychological adjustment in a sample of 12 to 18 year-old 456 Spanish adolescents (M = 14.61; SD = 0.53; 56 % of females). The self-report scales administered to the adolescents included a short version of Children’s Perception of Interparental Conflict Scale, six subscales of Youth Self Report, and two subscales of Child’s Reports of Parental Behavior Inventory. Structural equation modeling (SEM) was used to examine the family-system-theory based model. This model suggested that 1) adolescent perception of marital conflict affects adolescent psychological adjustment; 2) this association can be explained by adolescent perception of parental hostility and harsh punishment by both parents, and 3) the negative association can be buffered by adolescent perception of parental support and open communication. The results show that parental hostility and harsh punishment by both parents partially mediated the association between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. Next, parental support and open communication partially buffered the relation between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. However, using a complex model of structural equation modeling we did not find support for the model where parenting mediates the relationship between marital conflict and adolescent adjustment. Our findings do not support the usual direction of the spillover hypothesis but indicate that parenting is linked to marital conflict and both of them play an important role in adolescent adjustment. and Cílem studie bylo popsat souvislosti psychické adaptace dvanáctiletých až osmnáctiletých španělských adolescentů (N = 456, M = 14.61; SD = 0.53; 56 % dívek) pomocí modelu rodinných procesů. Byly administrovány sebeposuzovací škály měřící vnímání rodičovského konfliktu (zkrácená verze metody Children’s Perception of Interparental Conflict Scale), internalizované a externalizované chování (Youth Self Report) a rodičovské chování (Child’s Reports of Parental Behavior Inventory). Model vycházející z teorie rodinného systému byl ověřován prostřednictvím strukturního modelu (SEM). Bylo zjištěno, že v jednoduchém strukturním modelu je adolescenty vnímaná hostilita a tvrdé trestání u obou rodičů částečným mediátorem vztahu mezi rodičovským konfliktem a internalizovaným, ale i externalizovaným chováním adolescentů. Dále bylo v rámci jednoduchého modelu zjištěno, že vnímaná rodičovská opora a otevřená komunikace částečně zmírňuje dopad rodičovského konfliktu na internalizované a externalizované chování. Při ověřování komplexního strukturního modelu však již nebyla nalezena podpora pro mediaci vztahu mezi rodičovským konfliktem a adaptací adolescentů prostřednictvím rodičovského chování. Výsledky tak nejsou v souladu s tzv. hypotézou přelévání, ale spíše ukazují spíše na vzájemnou souvislost rodičovského chování a konfliktu mezi rodiči, které pak hrají významnou roli v míře adaptace adolescentů.