Search

Start Over Subject kontrola

1. "Kdo řídí - kontroluje!" Podnikový management a úskalí "socialistické kontroly" v československých podnicích v osmdesátých letech 20. století /

Creator:
Vilímek, Tomáš,
Type:
text and studie
Subject:
Národní hospodářství a hospodářská politika, management, řízení podniků, socialismus, dějiny hospodářské, kontrola, Československo 1969-1989, hospodářské dějiny, and ekonomie, ekonomové
Language:
Czech
Description:
"Whoever manages - supervises!" Corporate management and pitfalls of "socialist supervision" in Czechoslovak enterprises in the 1980s.
Rights:
unknown

2. Betrug im Kunstdüngerhandel und seine Verhinderung: zur Warnung für die Landwirte

Creator:
Edvard Reich
Publisher:
Verlag der landwirtschaftlichen Teitschrift Kodym
Format:
print, text, regular print, and 141 s.
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Zemědělství. Pedologie. Agrotechnika. Agroekologie, hnojiva, chemické složení, jakost, živiny, obsah, kontrola, 631.8, 24, 631, and UF05
Language:
Czech
Description:
Geschrieben von Edvard Reich and Autor též používal pseud.: Reich-Bystřický Edvard
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. O medzere v zodpovednosti za autonómne smrtiace roboty

Creator:
Koniar, Ivan
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
morálna zodpovednosť, smrtiace autonómne zbrane/roboty, kontrola, riziko, moral responsibility, autonomous killer weapons/robots, control, risk, moralische Verantwortung, tödliche autonome Waffen/Roboter, Kontrolle, and Risiko
Language:
Czech
Description:
Jednou z ústredných etických obáv, ktoré vyvoláva vyhliadka na použitie vojenských autonómnych smrtiacich robotov, je otázka morálnej zodpovednosti za ich konanie. Robert Sparrow tvrdí, že vojenské roboty vybavené schopnosťou učiť sa by boli natoľko nezávislé a samostatné, že by umožnili ľudským aktérom odmietnuť zodpovednosť za ich konanie, čím by vznikla situácia, ktorú Andreas Matthias označil ako „medzeru v zodpovednosti“. Medzera v zodpovednosti je stav, keď nie je nikto zodpovedný za konanie učiacich sa autonómnych robotov. Tento stav je dôsledkom neschopnosti ľudí plne kontrolovať a predpovedať konanie takýchto technológií. V článku argumentujem, že uvedený záver je nesprávny, pretože autonómne technológie nezbavujú ľudí zodpovednosti za dôsledky ich použitia. Kontrola a predvídateľnosť nie sú nevyhnutnou podmienkou pripísania zodpovednosti. Vzhľadom na riziká, ktoré použitie takýchto zbraní predstavuje, sú tí, ktorí ich vytvárajú alebo používajú, morálne zodpovední za ich konanie. Hoci nasadenie autonómnych smrtiacich zbraní nemusí byť dobrý nápad, „medzera v zodpovednosti“ ich ešte nerobí nemorálnymi., One of the primary ethical concerns raised by the prospect of using military autonomous killer robots is the question of the moral responsibility for their use. Robert Sparrow argues that military robots fitted up with the ability to learn would be so independent and self-contained that they would allow human actors to deny responsibility for their use, creating a situation that Andreas Matthias called a “responsibility gap.” A responsibility gap occurs in situations where no one is responsible for the actions of autonomous learning robots. This situation results from the inability of people to fully control and predict the actions of these technologies. In the article, I argue that this conclusion is not a correct one because autonomous technologies do not mitigate people of responsibility for the consequences of using them. Control and predictability are not inevitable prerequisites for attributing responsibility. Given the risks that the use of such weapons presents, those who create or use these weapons are morally responsible for the weapons’ actions. Even though the deployment of autonomous lethal weapons might not be a good idea, the “responsibility gap” does not by itself make them immoral., and Eine der zentralen ethischen Befürchtungen, hervorgerufen durch die reale Aussicht auf die Anwendung tödlicher autonomer Waffensysteme, ist die Frage nach der moralischen Verantwortung für deren Wirken. Robert Sparrow behauptet, dass lernfähige Militärroboter in einem Maße unabhängig und selbstständig seien, dass sie es den beteiligten Human-Akteuren ermöglichten, die Verantwortung für das Tun dieser Roboter abzulehnen. Dadurch entstünde eine Situation, die Andreas Matthias als „Verantwortungslücke“ bezeichnet. Eine Verantwortungslücke ist ein Zustand, in dem niemand für das Wirken lernfähiger autonomer Roboter verantwortlich ist. Dieser Zustand ist die Folge der Unfähigkeit des Menschen, die Handlungen dieser Technologien vollständig zu kontrollieren und vorherzusehen. Die Argumentation im Artikel zielt auf eine Ablehnung dieser These, da autonome Technologien den Menschen nicht von der Verantwortung für die Folgen ihrer Anwendung entbinden. Kontrolle und Vorhersehbarkeit sind keine unabdingbaren Voraussetzungen für die Zuschreibung von Verantwortung. In Anbetracht der Risiken, die sich aus der Anwendung derartiger Waffensysteme ergeben, sind diejenigen, die diese Systeme entwickeln oder einsetzen, moralisch für das Wirken dieser Waffen verantwortlich. Obwohl der Einsatz tödlicher autonomer Waffensysteme nicht unbedingt eine gute Idee sein muss, macht die „Verantwortungslücke“ sie nicht unbedingt unmoralisch
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. O Siemensově kontrolním aparátu pro lihovary

Creator:
Bělohoubek, Antonín
Publisher:
[Antonín Bělohoubek]
Format:
text, regular print, and 16 s., 1 sklád. obr. tab.
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
663.5, 663, 19, lihovarnictví, lihovary, ethanol, jakost, kontrola, přístroje, and Průmysl nápojů. Kvasný průmysl. Průmysl pochutin
Language:
Czech
Description:
pojednává prof. Ant. Bělohoubek, Otištěno z ''Listů chemických'' roč. III., and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Pod dohledem VLKa. Výbor lidové kontroly SSR a agenda stížností, oznámení a podnětů občanů (1971-1990) /

Creator:
Pažout, Jaroslav,
Type:
text and studie
Subject:
Dějiny Česka a Slovenska, normalizace (1969-1989), stížnosti, kontrola, Československo 1969-1989, dějiny společnosti, and politické dějiny, politici
Language:
Czech
Description:
Under the Supervisoin of the VLK. The People's Control Committee of the Slovak Socialist Republic and Citizen Complaints and Suggestions, 1971-1990.
Rights:
unknown

8. Právna reflexia „kontrolnej moci“ s akcentom na Európsky dvor audítorov ako jednu z hlavných inštitúcií EÚ

Creator:
Balko, Ladislav
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
state, control, audit, štát, kontrola, Najvyššie kontrolné inštitúcie, Európsky dvor auditorov, právne piliere, finančný audit, audit zhody, and výkonnostný audit
Language:
Czech
Description:
Autor v úvode svojej state nastoľuje viacero vedeckých problémov zameraných najmä na štátoprávne otázky. Poukazuje na skutočnosť, že štát si na svoju kontrolu vytvára kontrolné mechanizmy (všeobecné ale aj špecifické), ktoré ak majú napĺňať svoj zmysel, musia byť oddelené od priamej mocenskej politiky štátu, a to nielen formálne (inštitucionálne). Potom rozvíja úvahy o „kontrolnej moci“ ako novej moci v hierarchii štátnej moci. Každý štát má v súčasnosti vybudovaný mechanizmus kontroly hospodárenia verejnej moci ako aj najvyššiu kontrolnú inštitúciu, ktorá má zabezpečenú nezávislosť zvyčajne ústavným spôsobom. Tento fakt ilustruje na variantnosti inštitucionálneho usporiadania kontroly a poukazuje na konkrétne modely v rôznych krajinách až sa pristavuje na osobitnej inštitúcii EÚ – Európskom dvore audítorov ako kolektívnom orgáne externej kontroly Európskej únie ako verejnej entity. Jeho právny status podrobne charakterizuje prostredníctvom takých hlavných právnych pilierov ako je napr. nezávislosť, subsidiarita a proporcionalita, kolegiálnosť – kolektívnosť, profesionalita – odborná spôsobilosť a ďalšie. Činnosť Dvora prezentuje aj prostredníctvom troch typov auditov, ktoré Dvor vykonáva a podrobne sa venuje štruktúre Európskeho dvora audítorov a pravidlám jeho rokovania. Prináša zaujímavú kauzu riešenú Európskym súdnym dvorom o kontrolných právomociach Dvora audítorov.V závere state poukazuje autor na auditorskú prácu ako náročný a vysokoprofesijný proces. and The author in the introduction raises several scientific problems, primarily focused on state and law issues. It refers to the fact that the state creates control mechanism of its own (general as well as specific) which, if they are to fulfill its purpose, must be separated from direct state politics, and not only formally (institutionally). Then it goes on to present consideration about a “supervisory power” as a new power in the hierarchy of state power.Every state now has control mechanism management of public authority and supreme audit institutions, whose independence is usually secured in a constitutional manner. This fact is illustrated on the institutional structure and points to specific models in different countries as well as the European Court of Auditors as a collective body of external control of the European Union. Its legal status is characterized in detail by major legislative pillars such as sovereignty, subsidiarity and proportionality, collegiality – collectivity, professionalism – competence and others. The activity of the Court is presented through three types of audits conducted by the Court, a detailed structure is given by the European Court of Auditors and the rules of its proceedings. The article presents an interesting case of the European Court of Justice regarding the Court’s supervisory powers. In conclusion, the author points out the challenging nature of state audit work.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public