Cílem studie bylo ověřit, zda je vlastní účinnost vztahující se k příjmu potravy faktorem schopným predikovat hmotnostní úbytek v 12 týdenních kurzech snižování nadváhy s aplikací kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Součástí studie bylo ověření reliability české verze dotazníku WEL (Weight Efficacy Life-Style Questionnaire). Do studie bylo zařazeno 230 žen s nadváhou a obezitou (BMI ≥ 25). 88 ženám se podařilo absolvovat kurz celý, přičemž snížily svoji tělesnou hmotnost o 8,6 %, p < 0,001. Během terapie došlo ke zvýšení ve všech pěti škálách dotazníku WEL i v jeho celkovém skóru, p < 0,001. Zjištěná hodnota Cronbachova alfa svědčí pro dobrou vnitřní konzistenci položek dotazníku WEL. Negativní korelace byla zjištěna mezi změnou tělesné hmotnosti a zvýšením celkového skóre dotazníku WEL, p < 0,05.
Cílem studie bylo zjistit, zda typ osobní příčinné orientace (OPO) může predikovat hmotnostní úbytek u účastnic kurzů snižování nadváhy s aplikací kognitivně-behaviorální terapie. Sledování probíhalo 12 týdnů a respondentky (N = 333) byly během této doby dvakrát vyzvány k vyplnění českého standardizovaného tříškálového „Dotazníku osobní příčinné orientace“ (DOPO). Absolventky kurzu (ženy, které se zúčastnily 11-12 lekcí) v průběhu kurzu signifikantně (p < 0,001) snížily svoji tělesnou hmotnost o 7,6 %. Ve studii bylo u skupiny absolventek zjištěno několik významných korelací, které poukázaly na existenci vztahu mezi OPO a změnou tělesné hmotnosti. Byla zjištěna negativní korelace mezi vnější příčinnou orientací (EO) a vstupní hmotností a jejím úbytkem (p < 0,05) a pozitivní korelace mezi vnitřní příčinou orientací (IO) a vstupní hmotností (p < 0,05). Míra vnější OPO a hodnota vstupní hmotnosti mohou predikovat velikost hmotnostního úbytku, avšak pouze u absolventek kurzu, a nikoliv u celé skupiny žen vstupujících do kurzů snižování nadváhy.
Studie uvádí přehled studií zaměřených na využití expoziční terapie virtuální realitou (VRET) v rámci léčby úzkostných poruch. Autoři vymezují základní pojmy z oblasti úzkostných poruch, kyberprostoru, virtuální reality a VRET. Jejich cílem bylo zmapování výzkumných studií, jejich rozbor a interpretace výsledků. Příspěvek se zaměřuje na efekt účinnosti VRET v léčbě strachu z létání, strachu z výšek a sociální fobie. Z analýzy výzkumných studií vyplývá, že VRET má prokazatelný efekt při léčbě anxiózních poruch., The study provides an overview of articles about the use of virtual reality exposure therapy (VRET) in the treatment of anxiety disorders. Authors defined the basic concepts as anxiety disorders, cyberspace, virtual reality and VRET. The aim of article is to map the specific research studies, their analysis and interpretation. Authors focused on the effect size of VRET in the fear of flying, acrophobia and social phobia treatment. They close that VRET has demonstrable effect on effectiveness of anxious disorders treatment., Jan Šmahaj, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury