Search

Start Over Subject klinické laboratorní techniky--metody

1. Doporučení o laboratorním screeningu vrozených vývojových vad v prvním a druhém trimestru těhotenství

Type:
model:article, article, Text, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
Subject:
prenatální diagnóza--metody, vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality--diagnóza--krev, klinické laboratorní techniky--metody, biologické markery--krev, plošný screening--metody--organizace a řízení, první trimestr těhotenství--genetika--krev, Downův syndrom--krev--ultrasonografie, měření nuchální translucence--metody--normy, falešně pozitivní reakce, falešně negativní reakce, lidé, ženské pohlaví, těhotenství, and ultrasonografie prenatální--metody--normy
Language:
Czech
Description:
Lit.: 10
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

2. Monoklonální gamapatie nejistého významu a asymptomatický mnohočetný myelom z pohledu roku 2014

Creator:
Adam, Zdeněk, Krejčí, Marta, Pour, Luděk, Ševčíková, Eva, Křivanová, Andrea, Řehák, Zdeněk, Koukalová, Renata, Čermáková, Zdeňka, Vaníček, Jiří, and Ševčíková, Sabina
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, mnohočetný myelom--diagnóza--krev--patologie--radiografie, monoklonální gamapatie nejasného významu--diagnóza--krev--patologie--radiografie, prekancerózy, časná detekce nádoru, časové faktory, magnetická rezonanční tomografie, diagnostické zobrazování, pozitronová emisní tomografie, počítačová rentgenová tomografie, Waldenströmova makroglobulinemie--diagnóza, rizikové faktory, hodnocení rizik, diferenciální diagnóza, lehké řetězce imunoglobulinů--krev, imunoglobulin G--krev, imunoglobulin M--krev, imunoglobulin A--krev, vyšetřování kostní dřeně--metody, klinické laboratorní techniky--metody, dlouhodobá péče, progrese nemoci, kostní dřeň--imunologie--patologie, kosti a kostní tkáň--patologie--radiografie, and plazmatické buňky--imunologie--patologie
Language:
Czech and English
Description:
Přítomnost monoklonálního imunoglobulinu v séru či v moči je poměrně častý jev, postihuje 3,2 % osob ve věku > 50 let. Izolované zvýšení pouze jednoho typu volného lehkého řetězce imunoglobulinu κ či λ je detekováno u 0,7–0,8 % osob starších 50 let. Většina osob s průkazem monoklonálního imunoglobulinu splní kritéria takzvané „monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS)“. Ta je definována koncentrací monoklonálního imunoglobulinu v séru < 30 g/l, počtem plazmocytů v kostní dřeni < 10 % a absencí projevů mnohočetného myelomu či jiné lymfoproliferativní nemoci. U části osob s MGUS se postupně vyvine přes asymptomatický nakonec symptomatický myelom, anebo jiné maligní lymfoproliferativní onemocnění, vyžadující léčbu. Proto je MGUS považován za jeden z nejčastějších premaligních stavů s průměrných rizikem transformace v maligní chorobu 1 % za rok. Z monoklonální gamapatie typu IgG a IgA se může vyvinout mnohočetný myelom. Z monoklonální gamapatie lehkých řetězců se může vyvinout nejen mnohočetný myelom z lehkých řetězců, ale také onemocnění typu AL-amyloidózy a ligh chain deposition disease (amorfní depozita lehkých řetězců poškozující orgány). Z monoklonální gamapatie typu IgM se může vyvinout Waldenströmova makroglobulinemie nebo jiná lymfoproliferace, vzácně mnohočetný myelom typu IgM. MGUS však svého nositele neohrožuje jen zvýšeným rizikem transformace v mnohočetný myelom či jinou závažnou hematologickou chorobu. Premaligní klon plazmocytů v kostní dřeni způsobuje změny v kostní dřeni, které mají přímé dopady na postižené osoby. U osob s MGUS je častější výskyt osteoporózy a zvýšené riziko fraktur oproti průměrné populaci. Osoby s MGUS mají také zvýšené riziko bakteriálních infekcí a tromboembolických komplikací ve srovnání se stejně starou populací bez MGUS. Klonální plazmatické buňky, které jsou podkladem MGUS, mohou v některých případech produkovat pro organizmus toxický monoklonální imunoglobulin, který může poškozovat člověka svoji autoprotilátkovou aktivitou, vazbou na určité antigeny (např. nemoc chladových aglutininů), anebo svými depozity v orgánech (např. poškození ledvin) či svými fyzikálními vlastnostmi (např. kryoglobulinemie). Proto je této skupině osob doporučováno sledování, jehož cílem je včas podchytit nejen transformaci do symptomatického mnohočetného myelomu či jiné závažné maligní nemoci, ale také vznik výše zmíněných komplikací. Také pacienty s asymptomatickým myelomem je doporučeno pouze sledovat a léčbu zahájit až po zjištění některého ze symptomů mnohočetného myelomu. V roce 2014 se diskutuje vyčlenění podskupiny nemocných s asymptomatickým myelomem s vysokou (nejméně 80 %) pravděpodobností časné (do 2 let) transformace v mnohočetný myelom, pro něž je přínosné časné zahájení léčby. Dle prvních návrhů by to mohli být ti pacienti s asymptomatickým myelomem, splňují alespoň jednu ze 3 podmínek: v kostní dřeni více než 60 % plazmocytů, poměr volných lehkých řetězců κ a λ je vyšší než 100 či menší než 0,01, nebo mají vícečetná fokální ložiska na celotělovém MR zobrazení skeletu. V přehledu jsou uvedeny současné názory na prognostické členění a diskutovány vhodné intervaly a rozsah kontrolních vyšetření. Klíčová slova: gamapatie monoklonální nejistého významu – mnohočetný myelom asymptomatický – mnohočetný myelom symptomatický – PET-CT vyšetření – Waldenströmova makroglobulinemie, Presence of monoclonal immunoglobulin in serum or urine is a relatively common event affecting about 3.2 % of people over 50. Isolated increase of only one type of free light chain, either κ or λ, is detected in 0.7–0.8 % of people over 50. Most people with monoclonal immunoglobulin meet the criteria of the so-called “mono­clonal gammopathy of undetermined significance (MGUS)”. MGUS is defined by concentration of monoclonal immunoglobulin in serum < 30 g/l, number of plasma cells in the bone marrow < 10 % and the absence of symptoms of multiple myeloma and other lymphoproliferative diseases. A proportion of people with MGUS gradually progresses from asymptomatic into symptomatic myeloma or other malignant lymphoproliferative disease requiring treatment. Therefore, MGUS is considered to be one of the most common premalignant conditions with an average risk of transformation into malignant disease of 1 % per year. Monoclonal gammopathy of IgG and IgA subtype can develop into multiple myeloma. Light chain monoclonal gammopathy can develop not only into light chain multiple myeloma but also into AL-amyloidosis and light chain deposition disease (amorphous deposits of light chains damaging organs). IgM monoclonal gammopathy may develop into Waldenstrom macroglobulinemia or other lymphoproliferative disorder, or into rare IgM subtype of multiple myeloma. Unfortunately, people with MGUS are threatened by more than an increased risk of transformation into multiple myeloma or other severe hematologic disease. Pre-malignant clone of plasma cells in the bone marrow causes changes in the bone marrow that directly affect the person. For people with MGUS, there is an increased incidence of osteoporosis and increased fracture risk when compared to the general population. People with MGUS also have an increased risk of bacterial infections and thromboembolic complications compared with the same age population without MGUS. Clonal plasma cells, which are the basis of MGUS, may in some cases produce toxic monoclonal immunoglobulin which can damage the body’s own antibody activity by binding to specific antigens (such as cold agglutinin disease), or their deposits in organs (e.g. kidney damage) or physical properties (e.g. cryoglobulinemia). Therefore, it is recommended that this group of people is regularly checked with the aim to capture not only transformation into symptomatic multiple myeloma or another malignant disease, but also the formation of the above-mentioned complications. Moreover, it is recommended to monitor patients with asymptomatic myeloma and to initiate treatment only after symptoms of multiple myeloma are observed. In 2014, discussion of subdivision of subgroups of patients with asymptomatic myeloma with high (≥ 80 %) probability of early (within 2 years) transformation in multiple myeloma which would be beneficial for early initiation of treatment is ongoing. According to first proposals, patients with asymptomatic myeloma that meet at least one of the three conditions: more than 60 % of plasma cells in the bone marrow, ratio of free light kappa and lambda chains is greater than 100 or less than 0.01, or multiple focal lesions on whole-body MRI of the skelet. The review contains current opinions on prognostic classification and appropriate intervals and extent of control examinations. Key words: asymptomatic myeloma – monoclonal gammopathy of undetermined significance – PET/CT – symptomatic multiple myeloma – Waldenström macroglobulinemia, and Zdeněk Adam, Marta Krejčí, Luděk Pour, Eva Ševčíková, Andrea Křivanová, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Zdeňka Čermáková, Jíří Vaníček, Sabina Ševčíková
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Možnosti proteomických metod v klinické diagnostice

Creator:
Vajrychová, Marie, Tambor, Vojtěch, and Lenčo, Juraj
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
klinické laboratorní techniky--metody, proteomika, proteinové prekursory, biologické markery, hmotnostní spektrometrie, and financování organizované
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Poskytnout základní přehled proteomických přístupů a metod a zhodnotit potenciál jejich využití v klinické praxi. Typ: Přehledová práce V klinické praxi roste význam laboratorních vyšetření pro zjištění aktuálního stavu pacientů. Mezi významnou skupinu molekul patří bezesporu proteiny, jejichž stanovení nejen umožňuje, ale i usnadňuje, urychluje a zpřesňuje diagnostiku. Hledání nových proteinových molekul s diagnostickým potenciálem se proto stalo jedním z důležitých cílů proteomiky. Proteomické přístupy zahrnující separaci a identifikaci molekul pomocí pokročilých analytických technologií a bioinformatiky jsou dnes využívány zejména při hledání nových potenciálních proteinových a peptidových markerů ve snadno dostupném klinickém materiálu. Některé proteomické metody začaly být využívány v posledních letech i pro následné ověřování diagnostického významu objevených markerů a v budoucnu mohou najít uplatnění i při rutinním laboratorním vyšetření. Cílem této práce je poskytnout základní přehled proteomických přístupů a metod a zhodnotit jejich význam pro klinickou praxi., Objective: The review provides basic overview of proteomic approaches and methods and evaluates their potential towards clinical practice. Design: Review The role of laboratory biomarker assessment in patient diagnosis determination has been increasing. Proteins unquestionably rank among very important molecules. Protein assessment of which not only enables, but can also accelerate and facilitate the diagnosis and make it more accurate. Hence, discovery of proteins with diagnostic potential has become one of the main goals of proteomics. Currently, proteomic approaches involving separation and identification of molecules by means of advanced analytical technologies and bioinformatics are typically used for the discovery of protein and peptide biomarkers in well accessible clinical material. However, in recent years some of the methods have been employed also for subsequent verification of the diagnostic potential of newly discovered biomarkers and are believed to be used also for routine laboratory settings in the future. The aim of the work is to provide an overview of proteomic approaches and methods and evaluate their relevance for clinical practice., Vajrychová M., Tambor V., Lenčo J., and Literatura 35
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Problémy kontroly kvality měření pO2 – sdělení z praxe

Creator:
Špirková, Jana and Friedecký, Bedřich
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
řízení kvality, laboratoře, spotřeba kyslíku, reprodukovatelnost výsledků, and klinické laboratorní techniky--metody
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Pokus o komplexní analýzu příčin špatné srovnatelnosti výsledků měření pO2. Metody: Experimentální vyhodnocení vlivu zacházení se vzorky kontrolních materiálů na výsledky měření. Podrobné vyhodnocení výsledků českého (SEKK) a německého (DGKL) programu externího hodnocení kvality. Výsledky: Výsledky měření kontrolních vzorků externího hodnocení kvality (EHK) vykazují nízkou reprodukovatelnost a významné systematické diference mezi používanými analytickými systémy. Oba parametry se výrazně zhoršují s poklesem hodnot pO2. Tuzemský i zahraniční program EHK poskytují prakticky stejné informace. Ani u testovaného materiálu vnitřní kontroly kvality, ani u materiálu použitého v EHK, neposkytli výrobci relevantní informace o zacházení s kontrolními vzorky bezprostředně před měřením. To je spolu s rozdíly ve způsobu kalibrace dalším zdrojem chyb. Závěr: Se snížením hodnot pO2 v kontrolních vzorcích se významně zhoršuje reprodukovatelnost a srovnatelnost výsledků měření. Informace výrobců o zacházení se vzorky před měřením jsou nedostatečné a nesprávné., Objective: Possible reasons of low reproducibility and non comparability of pO2 measurements in quality control samples are analysed. Methods: Testing of control sample preparation and meta-analysis of results reached in two different EQA programs. Results and conclusion: Strong dependency on the pO2 values and lack of information on the sample preparation before measurement are the main sources of observed enormous errors. Use of different calibration for different equipments is very probably another reason for large frequency and size of errors., and Jana Špirková, Bedřich Friedecký
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Úvod do hmotnostní spektrometrie

Creator:
Friedecký, Bedřich and Lemr, Karel
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
hmotnostní spektrometrie--metody--přístrojové vybavení--využití, spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice, klinické laboratorní techniky--metody, and financování organizované
Language:
Czech and English
Description:
Přehled pojednává o problematice věnované základům hmotnostní spektrometrie. Jsou zde vysvětleny význam a principy fungování jednotlivých částí hmotnostních spektrometrů. Dále jsou uvedena instrumentální uspořádání, která jsou v současnosti používaná pro analýzu biologických materiálů., The overview is focused on basics of mass spectrometry. Importance and principles of mass spectrometry parts are explained. Different mass spectrometry instruments, which are used for analysis of biological materials, are introduced., Friedecký D., Lemr K., and Literatura 4
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public