This is the Czech Court Decisions Corpus (CzCDC 1.0). This corpus contains whole texts of the decisions from three top-tier courts (Supreme, Supreme Administrative and Constitutional court) in Czech republic. Court decisions are published from 1st January 1993 to 30th September 2018.
The language of decisions is Czech. Content of decisions is unedited and obtained directly from the competent court.
Decisions are in .txt format in three folders divided by courts.
Corpus contains three .csv files containing the list of all decisions with four columns:
- name of the file: exact file name of a decision with extension .txt;
- decision identifier (docket number): official identification of the decision as issued by the court;
- date of decision: in ISO 8601 (YYYY-MM-DD);
- court abbreviation: SupCo for Supreme Court, SupAdmCo for Supreme Administrative Court, ConCo for Constitutional Court
Statistics:
- SupCo: 111 977 decisions, 23 699 639 lines, 224 061 129 words, 1 462 948 200 bits;
- SupAdmCo: 52 660 decisions, 18 069 993 lines, 137 839 985 words, 1 067 826 507 bits;
- ConCo: 73 086 decisions, 6 178 371 lines, 98 623 753 words, 664 657 755 bits
- all courts combined: 237 723 decisions, 47 948 003 lines, 460 524 867 words, 3 195 432 462 bits
Článek se zabývá aktuálním obsahem pojmu „právní moc“, a to jak v české literatuře, tak v judikatuře. Upozorňuje na skutečnost, že český právní řád zná řadu různých exekučních titulů. Každý z těchto exekučních titulů má svůj vlastní režim vykonatelnosti. Právní moc a vykonatelnost spolu přitom úzce souvisejí. Autor se domnívá, že teorie by se měla zaměřit nejen na zkoumání podstaty právní moci soudních rozhodnutí, ale i na zkoumání právní moci a vykonatelnosti ostatních exekučních titulů. Nově konstituovaná všeobecná teorie účinků právní moci exekučních titulů by podle názoru autora neměla vycházet z předpokladu, že právní moc je čistě procesním institutem. Zmíněný závěr autor dokládá konkrétními judikáty, které zaujímají stanovisko k podstatě právní moci u různých exekučních titulů. Tyto judikáty autor konfrontuje se současnými i historickými teoriemi, které se věnovaly institutu právní moci a vykonatelnosti. and The article deals with the actual meaning of the term “legal power”, both in the Czech academic literature and in jurisprudence. The article points to the fact that the Czech law has a large number of different enforceable titles. Each of these enforceable titles has its own mode of judicial enforcement. Legal power and judicial enforcement are closely related. The author believes, that the theory should not only focus on legal power of the judicial decisions but also on exploration of the nature of the other enforcement orders. The newly constituted general theory of the effects of legal power should not assume that the legal power is a purely procedural institute. The author bases its argumentation on specific court verdicts which are dealing with the nature of different types of enforcement orders. Finally the author compares the conclusions of the judicature with theories that deal with the institute of legal power and enforceability.
Štúdia skúma spôsoby zdôvodňovania rozhodnutí slovenských súdov v prípadoch kolízie dvoch základných práv, slobody prejavu a osobnostných práv. Prostredníctvom obsahovej analýzy vybraných rozhodnutí slovenských súdov prevažne z rokov 2010–2013 sme rozobrali používanie (1) ontologických, tj. filozofických a teoretických zdôvodnení v prospech slobody prejavu, (2) uplatnenie princípu proporcionality a (3) odkazovanie na predpisy o ľudských právach, konkrétne na Ústavu SR a Európsky dohovor
o ľudských právach.Naše zistenia naznačujú, že v závislosti od spôsobu zdôvodňovania existujú dva odlišné prístupy súdov k rozhodovaniu pri konflikte týchto dvoch práv.Rozdiely medzi nimi sa najviac ukazujú pri
používaní druhého a tretieho spôsobu zdôvodnenia, keďže na skúmanej vzorke šesťdesiatich rozhodnutí sme zistili, že súdy, ktoré sa odvolávajú na tieto dve skupiny argumentov, častejšie rozhodnú v prospech slobody prejavu. Súvislosť medzi spôsobom zdôvodnenia a verdiktom rozhodnutia pri používaní ontologického zdôvodňovania je menej výrazná, paradoxne napriek tomu, že pomáha zdôrazniť dôležitosť práva na slobodu prejavu.Na záver naša štúdia poukazuje na možnosti ďalšieho výskumu týkajúceho sa vplyvu rozličných druhov zdôvodnenia na postavenie a význam práva na slobodu prejavu v Slovenskej republike. and This study examines how Slovak courts justify their decisions in the cases of conflicts of the two basic rights: freedom of speech and personal rights.Via content analysis of sixty verdicts issued by courts in 2010–2013, we analysed (1) the frequency of ontological argumentation, i.e. philosophical
and theoretical justifications of free speech, (2) application of the principle of proportionality and (3) reference to human rights provisions, namely the Constitution of the Slovak Republic and the European Convention on Human Rights and Fundamental Freedoms.Our findings suggest that, depending on the method of reasoning, there are two different approaches of the courts to the conflicts between these two rights. The key difference lies in the application of the second and third type of justification, because the examination of our samples indicates that the courts, which use these two
arguments, are more often inclined to decide in favour of the free speech. The relationship between the type of justification and the verdict of the court by using the ontological justification is less pronounced, although, paradoxically, it helps to stress the importance of the right to free speech. In conclusion, our study outlines the possibilities of further research concerning the influence of the different forms of justifications on the position and strength of freedom of speech in Slovakia.