Článek zkoumá transformaci komunistické identity ve východním bloku po roce 1956, přičemž poukazuje jak na okamžiky jejího úpadku, tak na pokusy znovu tuto identitu vytvořit. Věnuje se tomu, jak se komunistická identita přetvářela a proměňovala mimo nejvyšší kruhy stranického vedení, mezi řadovými členy strany. Po dvacátém sjezdu sovětských komunistů a následujících událostech roku 1956 čelil pocit sounáležitosti komunistických stran a společnosti vážné výzvě, kterou představovaly obrozené národní, etnické, konfesní či náboženské identity. Renesance těchto partikulárních identit v roce 1956 těžce narušila zastřešující utopický příběh komunistické budoucnosti. Na druhou stranu však víra v komunistické panství oslabena nebyla. Tato studie nabízí tezi, že se objevila jakási náhražková utopie schopná sjednotit partikulární identity v sourodý významový celek, jenž se opíral o představu strany coby lokálního a národního aktéra. Autor popisuje tuto změnu jako posun od programatické utopie k procesuální utopii, která podle něj spočívala na prostorově decentralizovaných a časově fragmentovaných příbězích. and Pavel Kolář.
All representations of the Other, adopt similar strategies, which emphasize the difference between the Other and Self, and are recognized as symbolic expressions of supposed superiority of Self over the Other, thus serving to legitimize any attempts to civilize or rule the Other. Such strategies, often applied by the West to describe the uneven East- West relations in the colonial literary discourse, can also be found in contemporary Chinese literary representations of “minority nationalities.” Representations of landscape are among the most important symbols that are used in the process of “othering” of the non-Self, and are especially relevant for Chinese representations of Tibet. The article examines the representation of Tibetan landscape in Chinese and Tibetan literatures, from the 1980s, written by both Han and Tibetan authors. Han writers have used the Tibetan landscape as a symbolic expression of the imaginary distance between themselves and Tibetans, while Tibetan authors stress the aspects that can help in an identification with the environment. The analysis reveals the symbolic function of landscape in relation to the newly (re)constructed Tibetan identity within the context of the multiethnic China at the end of the 20th century.
Let $q$ be a positive integer, $\chi $ denote any Dirichlet character $\mod q$. For any integer $m$ with $(m, q)=1$, we define a sum $C(\chi, k, m; q)$ analogous to high-dimensional Kloosterman sums as follows: $$ C(\chi, k, m; q)=\sum _{a_1=1}^{q}{}' \sum _{a_2=1}^{q}{}' \cdots \sum _{a_k=1}^{q}{}' \chi (a_1+a_2+\cdots +a_k+m\overline {a_1a_2\cdots a_k}), $$ where $a\cdot \overline {a}\equiv 1\bmod q$. The main purpose of this paper is to use elementary methods and properties of Gauss sums to study the computational problem of the absolute value $|C(\chi, k, m; q)|$, and give two interesting identities for it.