Incidence a prevalence cévní mozkové příhody (CMP) v České republice je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi Evropy stále vysoká. CMP patří k nejčastějším příčinám úmrtí a je hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých. To má značný dopad na ekonomiku zdravotnictví, v případě trvalé invalidity i do sociální situace nemocného. Nové postupy a trendy v akutní péči, které jsou uplatňovány v komplexních cerebrovaskulárních centrech a iktových centrech, významně zvyšují šance pacientů na úspěšné vyléčení. Těžiště péče je však nutné přesunout od léčby k prevenci a ke zvýšení povědomí široké veřejnosti o CMP, zejména jak rozpoznat příznaky CMP a jak na ně správně reagovat. K tomu přispívají informační a edukační kampaně. Velmi významnou, nezastupitelnou, a stále nedostatečně využívanou možností s mimořádným vlivem jsou média. V České republice probíhá od roku 2005 kampaň "30 dnů pro prevenci a léčbu CMP", která navazuje na Světový den pro CMP "Stroke Awareness Day". V naší práci jsme srovnali počty mediálních výstupů publikovaných k problematice CMP v letech 2006–2008 a následně námi retrospektivně získaných za roky 2009–2011, s cílem zjistit, jakou pozornost tomuto závažnému onemocnění věnují média, jejichž zprávy by měly mít dopad na zvýšené povědomí veřejnosti o CMP., The incidence and prevalence of strokes in the Czech Republic in comparison with other developed European countries continues to be high. Strokes as such belong to the most common causes of death and permanent disability in the adult population. They constitute a significant impact on health care economy, especially in terms of of permanent disability, and the social situation of the patient. New practices and trends in treatment, which are applied in complex cerebrovascular and stroke centers significantly increase the chances of patients being successfuly cured. It is necessary to refocus from treatment to prevention and to increase public awareness of recognition of stroke symptoms and to educate the public on adequate response in such an eventuality. Although this is in principle supported by educational campaigns, the power of the mass media, with its extraordinary influence, remains unused to its full extent. Since 2005, the Czech Republic has promoted a campaign called "30 days for the prevention and treatment of stroke", which follows the global Stroke Awareness Day. In our study we have compared the number of published media items pertaining to this issue in 2006–2008 and 2009–2011, in order to ascertain the extent of media attention to this serious disease. These are conceived to have an impact on public awareness of strokes., Šárka Urbánková, Jiří Neumann, Hana Potměšilová, and Literatura
Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Prevence poruch příjmu potravy (PPP) je stále těžko uchopitelná disciplína v oblasti prevence rizikového chování. Prevenci poruch příjmu potravy ve školách může kromě složitosti celého problému komplikovat nedostatečná informovanost pedagogů, obava z tématu, nízká motivace pedagogů k zařazování tématu do výuky, nedostatek pomůcek a jiné. Na podkladě těchto úvah jsme s pedagogy pracovali a nabídli jim seminář k poruchám příjmu potravy i souhrnný materiál pro využití při práci s žáky v rámci prevence PPP. Proškolili jsme 122 osob, do aktivit se zapojilo 105 škol převážně z Prahy a Středočeského kraje. Tématem bylo osloveno přes 4000 žáků a ve školách věnovali tématu více než 600 vyučovacích hodin během sledovaného období. Současně jsme sledovali znalosti pedagogů o PPP a způsob výuky výchovy ke zdraví v zúčastněných školách., Prevention of eating disorders (ED) remains an elusive discipline in the field of risk behaviour prevention. Prevention of ED in schools can be further complicated by lack of awareness by teachers, fear of the subject as such, low motivation by teachers to assign the topic to an instructional programme, lack of equipment and other problems. On the basis of these considerations, we have cooperated with teachers and offered a seminar on ED and aggregate materials for use when working with students in the prevention of ED. A total of 122 persons were trained, involving 105 schools mainly in Prague and the Central Bohemian region. Over 4,000 students were addressed for periods that totalled more than 600, Lenka Suchopárová, Martin Forejt, and Literatura