Departing from the recent scholarship that acknowledges fundamental similarities in the post-colonial and the post-socialist experiences, the article argues that comparisons across these two contexts and paradigms prove themselves to be a useful tool for analysis of specific problems of transitioning societies. This claim is demonstrated by examination of the making of public history of the recent past in the Czech Republic and South Africa. Two authoritative aspects of public history are considered: the state-sanctioned commemoration and historiography. Whereas the South African state has sought by the means of transitional justice to reconcile the former victims and victimizers in a shared quest for the truth, the Czech state prioritizes legislative and judiciary assignment of retroactive blame. The South African historiography is closely tied to collective memory and prefers the approach of social history. The Czech historiography of the recent past is dominated by the totalitarian paradigm and prioritizes archival work. In both cases, the political and the historiographical projects seem to overlap in crucial points. It is suggested that the articulation of public history as either resentment or forgiveness may have been ultimately predetermined by the forms of resistance to the opressive regimes.
a1_Autor se věnuje časopisu Sovětská věda - Historie, jenž vycházel v Československu v letech 1950 až 1955 (od roku 1954 pod názvem Sovětská historie), jako jednomu z nástrojů sovětizace a ideologické indoktrinace československé historiografie v době stalinismu. Titul byl součástí časopisecké řady Sovětská věda, která měla přibližovat pokrokové výsledky sovětského vědeckého poznání v různých oborech s cílem poskytovat vzor československým odborníkům a zahrnovala disciplíny společenskovědní, přírodovědné i technické. Časopis vycházel jako dvouměsíčník v pěti ročnících (jediné číslo z roku 1950 bylo považováno za součást prvního ročníku 1951) a byl spojen s Československo-sovětským institutem, založeným ministrem školství Zdeňkem Nejedlým v roce 1950 (od vzniku Československé akademie věd v roce 1953 byl tento ústav přes různé reorganizace její součástí až do roku 1989). Časopis Sovětská věda - Historie jako tiskový orgán institutu se stal jednou z podstatných tribun formování marxisticko-leninské historiografie v Československu, a to s výraznou a dobově charakteristickou modifikací takzvaným kultem osobnosti, spočívající ve všudypřítomném akcentování významu Josifa Vissarionoviče Stalina pro vědecké myšlení. Důležitost časopisu byla zpočátku ještě umocněna tím, že do roku 1953 nevycházelo v Československu jiné ústřední historické periodikum, a promítla se například do diskusí o novém pojetí československých dějin nebo o nové organizaci práce v historické vědě., a2_Sovětská věda - Historie začínala jako překladový časopis, takže se zde tiskly do češtiny (případně slovenštiny) přeložené statě ze sovětských časopisů (Voprosy istorii, Bolševik aj.), a z tohoto poslání se - přes snahu o zvýšení podílu příspěvků československých autorů - nikdy nedokázala vymanit. Po založení Československého časopisu historického jako nového domácího ústředního periodika a s odeznívajícím stalinismem tak ztrácela své opodstatnění a po pátém ročníku byla zrušena. Svou úlohu - vnést sovětský model do československé historiografie - však podle autora splnila., and Bohumil Jiroušek.
The article deals with the circumstances of founding, subsequent development and the most important characteristics of the Časopis Matice moravské (founded in 1869). It also describes and analyses the institutional and social-political context of the important milestones in the history of this periodical that belongs to the oldest scientific journals in Central Europe focused on history, linguistics and cultural history.
The article deals with the circumstances of founding, subsequent development and the most important characteristics of the Časopis Národního muzea (founded 1827). It also describes and analyses the institutional and social-political context of the important milestones in the history of this periodical that belongs to the oldest scientific journals in Central Europe focused on history, linguistics and cultural history.
Recenzent představuje publikaci chorvatské historičky Svůj svému: Česká a slovenská menšina v meziválečné Jugoslávii (1918-1941) jako velmi kvalitní monografii, která posouvá poznání tématu o notný kus oproti starším pracím. Jako správné hodnotí rozhodnutí autorky věnovat se české a slovenské menšině v Chorvatsku odděleně a brát ohled na důležité aspekty, ve kterých se vzájemně lišily. Důkladně autorka zkoumala politické aktivity obou menšin, jejich školství, vztahy k jugoslávskému a československému státu i k sousedním etnikům chorvatskému, srbskému a maďarskému, více pozornosti by si naopak zasloužil náboženský život obou menšin. and [autor recenze] Milan Sovilj.
At the beginning of the 20th century the task of reviewing all available literature across different scientific fields was initiated by professor Raýman, the general secretary of the Czech Academy of Emperor Franz Joseph for Science, Literature and Arts (CASLA). The first review for 1901 (in Czech language) appeared in the CASLA Bulletin during 1902. However, later, until the 1914 review, which was partially published in 1916, the reviews only consisted of physics reports. Usually, about five authors wrote the physical review covering different fields. Beginning in 1903, the review was also published as a separate book. The first 10 years of physical reviews referenced about 15 thousands papers from all available global literature., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii