Pískovcové sochy čtyř ročních dob: na severní straně sedí polonahá Venuše s Amorem (Jaro), na severním pilíři brány stojí Léto (koruna z květin) s kozlem, na jižním pilíři brány stojí Bakchus/ Podzim (koruna z vinné révy, kterou má také omotanou okolo těla), na jihu sedí Zima., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Brána je na konci zahrady, v ose zámku, sochy jsou obrácené směrem k zámku.
Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (59 x 70 cm): mladý nahý Bakchus (věnec z vinné révy, číše, konvice) jede na kozlu v čele průvodu. Kozla vede putto se psem, za kozlem tančí malý Faun (kozí nohy) a putto (věnce z vinné révy, číše. Napravo Faun objímá Bakchantku (konvice), za nimi starý Faun. Výjev je umístšn do lesa, průvod směřuje napravo, kde je v průhledu vidět kruhový antický chrám., Togner 1999#, s. 333-4 č. 336., and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (91 x 125 cm): před antickou ruinou v jeskyni sedí Pán (špičaté uši, vousy, zvířecí kůže přes ramena), Bakchantka mu nalévá víno. Okolo Bakchantky s dětmi, nádoby a kozy. Napravo průhled vchodem jeskyně na krajinu., Togner 1999#, s. 254 č. 253., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky kolem roku 1690.
Tapiserie: Figurální scéna v krajině před architekturou chrámu. Před chrámem, na pravé straně obrazu oltář s hořícím ohněm, mezi sloupy chrámu kultovní socha Apollóna na trůně, před oltářem velekněz a jeho pomocníci. Na levě straně bujná vegetace, tam stojí skupina starých mužů, mladík a dvě ženy s obětním dobytkem (koza, ovce, býk). Za nimi průhled do krajiny., Blažková 1959, s. 12-13., and Tapiserie patří do série osmi obrazů s námětem příběhu Amora a Psýché. V Náměšti jsou pouze dva výjevy (Apollónova věštba a Psýché odnášena do hor). Tento kus je druhý v pořadí výjevů líčících příběh vyprávěný Apuleiem. Tento obraz zachycuje epizodu, kdy otec princezny, kterou si nikdo netroufá požádat o ruku, žádá kněží Apollónova chrámu o ženicha pro svou dceru. Král naslouchá knězi, který mu tlumočí neblahé Apollónovo proroctví. Král je šokován, musí obětovat svou dceru netvorovi.
Mědirytina (270 x 421 mm). Scéna po narození Jupitera na Krétě, v jeskyni na hoře Ida, kam uprchla před Saturnem Jupiterova matka a kde jej nymfy krmily medem a mlékem. V popředí sedí mladý pastýř s kozím stádem a psem. Uprostřed muž drží kozu (nymfa Amalthea kojla Jupitera v podobě kozy) za rohy, za nohy jí drží žena (nymfa), na jejím klíně dítě (Jupiter) saje z vemene. Vedle ženy druhá nymfa, v levé ruce drží misku, pravou vybírá plástev medu z úlu., Zlatohlávek 1997#, 138, č. 69., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle Giulia Romana.
Mědiryt ( 194 x 264 mm). Bakchický průvod. V popředí na zemi tabulka s iniciálami autora, zcela vpravo dvojice Faunů. Jeden z nich sedí, druhý mu z měchu nalévá víno do úst, před nimi jde lev a osel. Na oslu sedí opilý Silén (v levé ruce miska na víno), je podpírán dvěma Satyry (jeden drží masku, druhý se opírá o lva a pravou nohou stojí na kruhové nádobce s otevřeným víkem). Před oslem dvě mainady (jedna s kastanětami, druhá s košem hroznů) a dva putti se Satyrem. Jeden putto drží hrozen, druhý sedí na pytlech a drží spolu se Satyrem obruč, do které strká hlavu kozel. Satyr drží v levé ruce hady. V pozadí chrám, dva Fauni šlapající hrozny ve velké kádi, hermovka, před ní objímající se dvojice., Zlatohlávek 1997#, 125, č. 57; Gregori 2003#,, and V NG od r. 1981 (dar Huga Richtera, původně ze sbírky vídeňského sběratele Carla Mienzila). Rytina podle G. Romana nebo Raffaela. Motiv opilého Siléna na oslu je inspirován antickým sarkofágem (srov. Bober, Rubinstein s. 116, č. 83).
Kresba (13,3 x 33,3 cm): V levém rohu sedí polonahá žena s rohem hojnosti (Abundantia), zleva do prava jde průvod obětníků, mužů a žen, s dary Niobé: košíky, konvice, koza, kůň., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, 5., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. první výjev zleva), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Napravo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm,
Automat z pozlaceného stříbra (43 cm): Bacchus jede na kozlu, za ním sedí Faun s dudami, vedle další Faun, hrací strojek s pohyblivou hlavou a paží fauna, Bakchus zvedá paži. Skupina jede na voze taženém Faunem. and Fučíková 1997#, II/227.
Olejová malba na alabastru (37 x 45 cm): zleva přijíždí na voze taženém labutěmi Amor (luk, toulec), nad ním letí putto s vavřínovým věncem. Před labutěmi jede na panterovi putto s pochodní na vysoké tyči, okolo labutí putti s triumfálními standartami: kopí s nabodnutým srdcem, lukem a šípem, srdcem probodeným šípem, srdcem s křídly a srdcem. Nad standartami dvě holubice. Za Amorem jede na kozlu Bakchus (pohár, konvice), vedle Bakcha na pravé straně jde nahá Venuše (srdce s plamenem, šíp), na levé straně je Bohatství s rohem hojnosti. V pravém dolním rohu bůh řeky (kormidlo, nádoba s vodou), objímá Nymfu. Nalevo nahoře kruhový chrámek. V levém dolním rohu Faunka, před ní nahá Nymfa s rukou zdviženou k průvodu. Na oblacích nahoře shromáždění bohů, uprostřed polonahý Apollón (lyra) na trůně, nalevo nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť na ramenou, caduceus), nalevo oblečená Diana (měsíční srpek). Okolo bohů putti s kyticemi květů., Kaufmann 1988#, I/17., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41.Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010#, č. 66, s. 198-199., and Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně výjev s Faëthontem (Wien, KM, Faëthontův pád) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakcha), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy).