Mědirytina ( 334 x 461 mm). Bitevní scéna. Na pozadí hořícího města bojující vojáci, pěší i jezdci, v popředí na skalnatém terénu pohozené zbraně (meč, přilba, fragment štítu)., Zlatohlávek 1997#, 124, č. 56., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Stranově obrácená replika rytiny (pravděpodobně od M. Denta), která byla předlohou tapiserie podle návrhu G. Romana.
Mědirytina (403 x 271 mm). Skupina vojáků, pěší i jezdci ve zbroji, uprostřed mezi nimi vousatý muž - Androclus, u jeho nohy lev, jdou vstříc císaři (Hadrián ?), který přijíždí na koni (na hlavě vavřínový věnec). Před císařem voják ve zbroji vztahuje ruku na krk císařova koně. Za skupinou architektura chrámu., Zlatohlávek 1997#, 123, č. 55., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Na zadní straně razítko IG v kruhu (sběratel J. Grünling) a LM-P (Landesmuseum Prag). Rytina údajně podle Raffaela (srov. Bartsch XIV, č. 196: Kaiser Hadrian schenkt dem Sclaven Androclus die Freiheit) je téměř shodná s kresbou Raimondiho školy ze sbírek MoMA (No 80.3.190).Otrok Androclus, uprchlý, avšak znovu chycený, byl odsouzen k zápasu se šelmami v aréně. Náhodou se tam však setkal se lvem, kterému kdysi v poušti vyléčil zraněnou tlapu. Když jej lev spatřil, nenapadl jej, ale vděčně se k němu lísal. Androclus získal svobodu a vděčného lva darem. Příběh zpracoval Aulus Gellius v díle Noctes Atticae, které bylo v renesanci, vedle Pliniova díla Naturalis Historia, jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o antickém Římě (vydáno latinsky např. v Benátkách 1477, 1496, 1509).
Mědiryt ( 194 x 264 mm). Bakchický průvod. V popředí na zemi tabulka s iniciálami autora, zcela vpravo dvojice Faunů. Jeden z nich sedí, druhý mu z měchu nalévá víno do úst, před nimi jde lev a osel. Na oslu sedí opilý Silén (v levé ruce miska na víno), je podpírán dvěma Satyry (jeden drží masku, druhý se opírá o lva a pravou nohou stojí na kruhové nádobce s otevřeným víkem). Před oslem dvě mainady (jedna s kastanětami, druhá s košem hroznů) a dva putti se Satyrem. Jeden putto drží hrozen, druhý sedí na pytlech a drží spolu se Satyrem obruč, do které strká hlavu kozel. Satyr drží v levé ruce hady. V pozadí chrám, dva Fauni šlapající hrozny ve velké kádi, hermovka, před ní objímající se dvojice., Zlatohlávek 1997#, 125, č. 57; Gregori 2003#,, and V NG od r. 1981 (dar Huga Richtera, původně ze sbírky vídeňského sběratele Carla Mienzila). Rytina podle G. Romana nebo Raffaela. Motiv opilého Siléna na oslu je inspirován antickým sarkofágem (srov. Bober, Rubinstein s. 116, č. 83).