In the contribution geological structure and geophysical data along the northern part of the Diendorf-Čebín tectonic zone (DCTZ) is analyzed in relation to the position of the measured GPS test areas and precise levelling profiles. For this purposes the former geophysical data have been reambulated and analyzed, too. Revision of geological knowledge and sources has been done in places of the proposed polygons. The results of reinterpretation of the Grav/Mag data and selected seismic reflection profiles suggest new possibilities and variety of structural interpretations of this tectonic zone. It is evident that the whole tectonic system has undergone complicated tectonic development during the Paleogene and Neogene. Therefore the recent mapping and analyses by GPS and precise levelling have to be realized in places where the geological structural ambiguity has to be eliminated., Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský, Josef Weigel and Michal Witiska., and Obsahuje bibliografii
The research is focused on the feasibility analysis of a numerical model describing the field of strains generated by mining-induced subsidence caused by a deep underground coal extraction, which may contribute to the formation of Earth fissures. The finite elements method and Knothe’s theory were used in the research. The geomechanical modeling was applied for defining zones of strains and maximum horizontal deformations of the terrain. Knothe’s theory was employed for defining boundary conditions of the geomechanical model. The parameters of the empirical and geomechanical models were scaled out on the basis of geodetic surveys in the mining area. The results of geomechanical modeling were compared with the geodetic surveys to select the best model. The presented research confirmed high congruence between the results of modeling with the finite elements method and observations of vertical movements on the surface. The results of modeling also confirmed the assumed highest stress in areas where earth fissures were observed. The proposed solution may be a new research tool applicable to areas where earth fissures potentially occur. and Malinowska Agnieszka A., Misa Rafał, Tajduś Krzysztof.
Věčně zmrzlá půda - permafrost - se v současnosti vyskytuje jen v polárních oblastech nebo vysoko v horách, kde je průměrná roční teplota povrchu trvale nižší než 0 °C. V dobách ledových se však permafrost vyskytoval i na dnešním území České republiky. Důkazy o tom byly získány geologickými [1] a geofyzikálními [2] metodami. V případě geofyziky se jedná o metodu rekonstrukce minulých klimatických změn z profilů teplota-hloubka měřených v současnosti v hlubokých vrtech [3]. Při jejím použití je třeba řešit rovnici vedení tepla v geotermických modelech nejsvrchnější části (první stovky metrů až kilometry) zemské kůry. Při studiu oblastí, kde se vyskytuje či vyskytoval permafrost, je potřeba při řešení rovnice uvážit uvolňovávní a pohlcování skupenského tepla při mrznutí, respektive tání podzemní vody, které provází vznik a zánik permafrostu. and Obsahuje seznam literatury
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury