Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Pískovcová socha na podstavci: postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, na hlavě okřídlená čapka, na nohou okřídlené střevíce, hraje na flétnu., Černá 1964#., and Fišer, M. , František Xaver Linn, Centrum pro dějiny sochařství (http://socharstvi.info/realizace/svaty-vaclav-2/ (9. 3. 2013)).
Na východní a jihozápadní fasádě budovy zámeckého zahradnictví reliéfy s antikizujícími motivy. Nad vchodem: odpočívající Satyr (pastýřská hůl, špičaté uši, opírá se o měch s vínem) s malým Satyrem, sedí na jeho klíně a hraje na Panovu flétnu., Samek 1999#, 446-450., and Starší zahradníkův dům byl rekonstruován v roce 1844, 1884-1885. Reliéf je kopií díla B. Thornvaldsena.
Nárožní nájemní dům, pod římsou reliéf: putti a malí satyři, hrají na píšťaly, zpívají, nesou velký koš s vinnými hrozny zavěšený na thyrsu, kde je též zavěšena divadelní maska.., Ráday 1998, s. 313, 240., and Reliéf zobrazuje scénu z bakchanálií, typickou antickou scénu, velmi často zobrazovanou na různých antických památkách. Tyto scény vesměs pouze představovaly radost ze života, uvolněnou atmosféru.
Kresba (39, 7 x 49, 2 cm): Apollón (dlouhý plášť přes ramena, na hlavě věnec), oběma rukama hraje na lyru opřenou o koleno. Před Apollónem sedí pod dubem Tmólos (plášť okolo dolní poloviny těla), v jedné ruce vladařské žezlo, druhou si probírá plnovous. Závislost na textu Ovidiových Proměn dokazuje věnec ze žaludů (11, 159: pendet circum cava tempora glandes). Napravo od Tmóla stojí Midas (dlouhév šaty, královský hermelín), obrací se ke zcela napravo stojícímu Pánovi a ukazuje na Apollóna. Zjevně už vyřkl svůj protest proti Tmólově rozhodnutí, protože má dlouhé oslí uši. Pán (rohu, kozí nohy) drži v ruce flétnu a chystá se patrně utéct. Okolo sedí Múzy, Múza nalevo dole hraje na loutnu, vedle Apollóna na zemi tamburina a trubka. V pravém dolním rohu pololeží Faun. Výjev je umístěn do lesa. and Fučíková 1997#, IV/198.