Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303
Olej na plátně (83, 5 x 133 cm): před antickou ruinou stojí kněz (zahalená hlava v plášti) u zapáleného oltáře, vedle velká nádoba. V popředí skupina žen a děti hrajícíc si s kozlem, za oltářem muži přivádějí obětního býka, v průvodu je vidět sekyru. Před průvodem tři ženy. Napravo v průhledu krajina., Togner 1999#, s. 254 č. 252., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky kolem roku 1690.
Oranžový průsvitný karneol s řezbou, na sloupku stojí idol (Priapos), na jedné straně skloněná žena (?), na druhé silén hrající na dvojitou flétnu., Benda 1989#, 18, obr. 21., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba, z konce republiky - raného císařství, představuje oběť. Na sloupu je zobrazena postava falického božstva úrody. Jeho idol byl vztyčován hlavně v zeleninových zahradách, kde též plnil funkci jakéhosi strašáka ptáků.
Reitharová 1991, s. 154; Svoboda 1978, 427-428 and Ludvík Kohl, později dvorní malíř císařovny Marie Terezie, se od počátku své tvorby zajímal o antickou kulturu. Již v roce 1769 vytvořil ve Vídni malbu s názvem Lucius Virginius zabíjí svou dceru (dílo je dnes nezvěstné). Po návratu do Prahy se specializoval na obrazy s antickou (nejen řeckou) architekturou. Soustředil se na zobrazení žápalných obětí v řeckých nebo římských chrámech, v sérii výjevů z římských dějin. Jedním z těchto výjevů je i Zápalná oběť před antickým chrámem.