Novorenesanční budova nádraží, se sochařskou výzdobou v průčelí. Na attice alegorické sousoší: uprostřed okřídlená žena s ozubeným kolem v pravé ruce, stojí na globu, v pozdvižené levici oheň (?) (alegorie vítězství průmyslu), po její pravici vousatý muž na mořském koni, na hlavě vavřínový věnec, v ruce trojzubec (Neptun); po levici druhý vousatý muž (Jupiter) sedící na trojhlavém Gryfovi, na hlavě korunu, v pravé ruce žezlo, v levé krátké žezlo s orlem. and Déry 1991, s. 39.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Pískovcová socha starého muže, u nohou nádoba s ohněm, ohřívadlo., Poche 1977#, s. 53., and Socha původně stála na zámecké zahradní bráně, originál je dnes v lapidáriu na nádvoří zámku.
Olej na plátně (90, 5 x 120 cm). Figurální scéna v krajině se stromem, vpravo pod stanem trůn, na něm sedí Porsena, s korunou na hlavě, dole pod ním Mucius Scaevola ve zbroji, u trojnožky s plápolajícím ohněm, nad plameny ruka s mečem. V pozadí vojáci., Slavíček 1993#, 335., and Ve sbírce ze Sternbergu, Zásmuky, dílo doloženo 1704. Do Častolovic převedeno v roce 1949.
Střední štít hlavního průčelí budovy zdobí na stranách dva půlkruhově završené portály s malbou. Vpravo je zobrazen muž s krátkých plnovousem, na nahém těle himation, v levé ruce drží svitek (římský senátor), vlevo muž v římské zbroji, v levé ruce drží meč nad ohněm (Gaius Mucius Scaevola)., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., http://www.slavnestavby.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic (7. 1. 2013)., and Údajně chiaroscurové obrazy od místního malíře Jana Bonanely představují sv. Rocha a sv. Floriána (Slavné stavby). Zobrazení těchto světců, zejména sv. Rocha na štítě radnice nedává smysl, ostatně tomu nenapovídají ani zobrazené atributy (nahý muž v himatiu, římský voják s mečem nad ohněm). Pravděpodobně se jedná o hrdiny z římské historie představující občanské ctnosti - římský konzul a Mucous Scaevola. Zobrazení Mucia Scaevoly odkazuje na emblematickou příručku (Boissard 1588), kde je hrdina vyobrazen s měčem nad oltářem s hořícím ohněm. Doprovází jej nápis: Pro patriâ tradit votivo Mutius igniDextram, quae patriae non bene servierat.Ut fortis reputat nullum non dulce periclum,Dum certâ cives utilitate iuvet.Patrně narážka na Horacia, Odes, 3. 2 (‘Dulce et decorum est pro patria mori’).
Pistacia palaestina (Anacardiaceae) is a common tree in the natural forest of Mt. Carmel, Israel, and the primary host of five common species of gall-forming aphids (Sternorrhyncha: Aphidoidea: Pemphigidae: Fordinae).
After a forest fire, resprouting P. palaestina trees, which are colonized by migrants from outside the burned area, become \"ecological islands\" for host-specific herbivores.
A portion of the Carmel National Park was destroyed by fire in September of 1989. The same winter, thirty-nine resprouting trees that formed green islands in the otherwise barren environment were identified and marked. Tree growth was extraordinarily Vigorous during the first year after the fire, but shoot elongation declined markedly in subsequent years. Recolonization of the 39 \"islands\" by the Fordinae was studied for six consecutive years. Although the life cycle of the aphids and the deciduous phenology of the tree dictate that the \"islands\" must be newly recolonized every year, the results of this study show that trees are persistently occupied once colonized. This is probably due to establishment of aphid colonies on the roots of secondary hosts near each tree following the first successful production of a gall.
Differences in colonization success of different species could be related to both the abundance of different aphid species in the unburned forest and the biological characteristics of each aphid species.
Various stages in the succession of vegetation of peat bogs following disturbance were studied in the Třeboň Basin, Czech Republic. The disturbance was of two types: (a) natural, represented by windthrow, with subsequent bark beetle attack, and fire, and (b) human-made peat digging and industrial peat milling. The species composition at different stages in succession following disturbance were compared with that in undisturbed plots. Regeneration of peat bog vegetation was faster after a natural than after human-made disturbance. The lowest impact was caused by windthrow, followed by fire. Regeneration after peat digging took much longer. Regeneration after industrial peat harvesting only occurred if the groundwater table level remained high.
Kresba: nahá Venuše (plášť na zádech) sedí v lese pod improvozovaným stanem u nádoby s ohněm, vedle ní Amor (luk). Bohyně vztahuje ruku k Ceres (cornucopia) a Bacchovi (věnec), kteří odcházejí., Kaufmann 1988#, 7.26., and Přípravná kresba (další verze je ve švýcarské soukromé sbírce) k obrazu, který byl patrně v Rudolfově pražské sbírce. Doslovná ilustrace rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus/ Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla). Předlohou byla rytina G. de Jode (Haechtanus 1579, s. 15), která mohla být zprostředkována pražskými obrazy na stejné téma od Bartolomea Sprangera, Hanse von Aachena nebo rytinami Jana Mullera.
Nástropní malba. V dolní polovině hořící hranice, na ní leží Herkules, nad hranicí zobrazeno jeho vstoupení na Olymp, kde jej přijímá Jupiter., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).