Kresba perem (425 x 328 mm). Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy., Preiss 1979#, 52, č. k. 78., and Kresba (značeno V), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů. Ženská postva v tomto případě není obvyklá v zobrazení tohoto tématu, kdy byl Herkules přijat Jupiterem mezi olympská božstva. Preiss ji definuje jako Hébé, ale mohla by být spíše alegorickou postavou vítězství nad smrtí (palmová ratolest v levé ruce ženské alegorické postavy).
Kresba na papíře, zlaceno (85 x 135 mm). Figurální scéna ve vojenském táboře, výjev se odehrává před otevřeným stanem, kde sedí u kulatého stolku s měšci a mincemi Porsena. Proti němu truhla a na podstavci nádoba s ohněm, u ní stojí Mucius Scaevola, v levé ruce kterou vkládá do plamenů drží meč. Kolem vojáci ve zbroji, v průhledu vojenské ležení., Volrábová 2007#, 78-79., and Původně byla kresba určena jako knižní ilustrace, dílo českého mistra ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o oblíbený renesanční a barokní námět, jeden z příkladů římských ctností, příklad statečnosti a trpělivosti. Autor kresbu údajně kopíroval z grafické předlohy (Johann Ludwig Gottfried, Matthaeus Merian: Historische Chronica, oder, Beschreibung der führnemsten Geschichten so sich von Anfang der Welt bisz auff vnsere Zeitten zugetragen : nach Ausztheylung der vier Monarcheyen ... [Franckfurt?] : getruckt bey Caspar Röteln, první vyd. 1630-1634).
Dvě pískovcová sochy žen v antikizujícím oděvu leží na na šikmé ploché podložce. Oheň (v. 148 cm): na pravém boku, opírá se o předloktí, v levé ruce drží nádobu s ohněm. Vzduch (v. 154 cm): na levém boku, levicí se opírá o dětskou hlavu, pravá ruka přidržuje oděv, na hlavě rouška., Denkstein 1958#, 152, č. k. 173, obr. 165, 166., and Socha byla původně na atice paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze (Staré Město čp. 606-12).
Pískovcová socha: Oheň, pololežící ženská postava s nádobou s hořícím ohněm (ve dvojici s Vodou)., Poche, Preiss 1973#, 79-101, Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze (viz. Praha, NM).
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Sedící nahý muž (vousy) na klíně drapérie, v levé ruce drží hořící uhlík do kterého fouká - Pýthagorás. and Pýthágorás ze Samu (6. stol. př. Kr.), řecký filosof, vědec a politik, odešel z Řecka do Krotónu v jižní Itálii, kde založil školu.
Tapiserie (440 x 300). Princezna Zenobie v doprovodu družiček, podává ruku Odaenanthovi v římské zroji, v levé ruce drží svatební věnec. Vousatý věštec v kápi, drží nad plamenem svazek makovic. V borduře nahoře erb arcibiskupa Václava Thuna., Blažková 1975#, č. k. 14., and První kus ze série osmi až dvanácti dramatických výjevů ze života aramejské královny Zenóbie, podle literární předlohy (Příběh Zenobie, královny Palmyrské, Jean Tristan de Saint-Amant, Commentaires historiques contenans en abrégé les vies, éloges et censures des empereurs, impératrices, césars et tyrans de l'empire romain, jusques a Pertinax, Paris, 1. vyd. 1635 ; 2. vyd. 1644). Erb potvrzuje osobu objenavatele této tapiserie.
Malovaný talíř (průměr 24,5 cm): vlevo Vulkán (nahý, vousy) sedí u kovadliny, kuje Amorův šíp, před ním stojí Venuše s Amorem (luk, toulec), v pozadí oltář s obětním ohněm. Na obou stranách Vulkána putto. Skupina s Vulkánem a Venuší je venku, na břehu, na druhé straně vody je město a za ním hory. Vpravo je naznačený palác, v němž lůžko s baldachýnem, na zemi odložená Martova zbroj (brnění, helma, meč), na loži nahý Mars s Venuší., Přibyl 2006#, 72, č. 18., and Talíř byl zakoupen roku 1981.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Figurální scéna v krajině na pozadí hořícího města. V popředí muž ve zbroji - Aeneás, nese starého muže - Anchíses, u jeho nohou krácí chlapec - Ascanius. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Nástropní malba v budově saly terreny: ve vojenském táboře v popředí Mucius Scaevola drží ruju v ohni zapáleném na oltáři. Tvář je obrácená ke stanu, v němž sedí vousatý muž s turbanem na hlavě (etruský král Porsena)., Přibyl 2002#, 9, s. 26., and Sala terrena je z roku 1730 (Michal Dienzenhofer). Výjev je ilustrací slavného příkladu římského hrdinství z Tita Livia (2, 12).