Mathematics is traditionally considered being an apriori discipline consisting of purely analytic propositions. The aim of the present paper is to offer arguments against this entrenched view and to draw attention to the experiential dimension of mathematical knowledge. Following Husserl’s interpretation of physical knowledge as knowledge constituted by the use of instruments, I am trying to interpret mathematical knowledge also as acknowledge based on instrumental experience. This interpretation opens a new view on the role of the logicist program, both in philosophy of mathematics and in philosophy of science., Matematika je tradičně považována za apriori disciplínu tvořenou čistě analytickými výroky. Cílem této práce je nabídnout argumenty proti tomuto zakořeněnému pohledu a upozornit na zkušenostní rozměr matematických znalostí. V návaznosti na Husserlovu interpretaci fyzických znalostí jako poznání vytvořených použitím nástrojů se snažím interpretovat matematické znalosti také jako uznání na základě instrumentální zkušenosti. Tato interpretace otevírá nový pohled na roli logického programu, a to jak ve filozofii matematiky, tak ve filozofii vědy., and Ladislav Kvasz
The aim of the paper is to study the analytical and the expressive boundaries of the language of physics. We try to bring these boundaries into a relation with Kant’s theory of antinomies of pure reason. It seems that Kant’s theory can be interpreted as the discovery of the expressive boundaries of the language of science. If this interpretation is tenable, Kant’s discovery is important for the contemporary philosophy of science., Cílem příspěvku je studium analytických a expresivních hranic jazyka fyziky. Snažíme se tyto hranice přenést do vztahu s Kantovou teorií antinomií čistého důvodu. Zdá se, že Kantovu teorii lze interpretovat jako objev expresivních hranic jazyka vědy. Pokud je tato interpretace udržitelná, Kantův objev je důležitý pro současnou filosofii vědy., and Ladislav Kvasz