Fictional objects are sometimes modelled as abstract entities; according to some theories, fictional objects are abstract artefacts, i.e. entities that are created by their authors, while according to some other theories, fictional objects are eternal Platonic entities. Both kinds of theories usually suggest that there are two types of relation between such an abstract object and its properties: to use a well-established nomenclature, a fictional object can be said to exemplify certain properties and encode some other properties. The aim of the present paper is to show that the exemplification vs. encoding distinction is not general enough. This is because it is possible to find properties that a fictional object obviously has in some sense, but it makes no good sense to say that it either exemplifies or encodes them. and Marián Zouhar
Studie se zabývá psychologickou gramotností jako jedním z klíčových cílů vzdělávání v psychologii. Autoři analyzují psychologickou gramotnost jako koncept, který podmiňuje výběr vzdělávacího obsahu a použití metod v psychologickém vzdělávání. S oporou o Searlovo (2004) rozlišení ontologie první a třetí osoby autoři upozorňují na nebez pečí redukcionismu v psychologickém vzdělávání, jestliže v něm není věnována dostatečná pozornost poznávací perspektivě první osoby. Zároveň teoreticky objasňují, jak poznávací perspektivu první osoby uplatnit ve výuce prostřednictvím expresivních tvůrčích činností. Na podkladě Goodmanovy (2007) klasifikace typů symbolické reprezentace teoreticky vysvětlují funkci exprese v psychologickém vzdělávání a objasňují metodu tzv. expresivní experimentace založenou na principu optimální bez pečné angažovanosti v psychicky působivém obsahu. and This paper deals with psychological literacy as one of the key objectives of education in psychology. The authors analyse psychological literacy as a concept which conditions the selection of educational content and methods used in education in psychology. With the support of Searl's (2004) distinction of first and third person ontology, the authors point out the danger of reductionism in education in psychology unless sufficient attention is paid to the first person cognition perspective. At the same time they clarify the theory of use of the first person cognition perspective in teaching practice through expressive creative activities. On the basis of Goodman's (2007) classification of types of symbolic representation they explain the function of expression in education in psychology, thus clarifying the method of expressive experimentation based on the principle of optimal safe engagement in psychically impressive content.