Regarding the fact that gay men leave less offspring than straight men, it is appropriate to raise a question by which means is male homosexuality maintained in a population and what could eventually be its evolutionary role. The aim of this paper is to summarize theories that try to explain male homosexuality within the framework of evolution. Furthermore, it aims to critically evaluate the results of empirical research that support particular theories or give evidence against them. In the first part, the paper provides a review of knowledge about the genetic and immunological origins of male homosexuality which consequently serves as a theoretical base for the main part of the paper that pursues the five most influential evolutionary theories of male homosexuality. and Homosexuální orientace se vyznačuje trvalou citovou a sexuální náklonností k jedincům stej-ného pohlaví. Vzhledem k tomu, že homosexu-álně orientovaní muži zanechávají méně potom-stva než heterosexuálně orientovaní muži, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční vý-znam – tedy zda a případně komu (když ne ho-mosexuálnímu jedinci) přináší výhodu ve smy-slu vyššího reprodukčního úspěchu. Cílem této přehledové studie je shrnout teorie, jež se snaží mužskou homosexualitu vysvětlit v evolučním rámci, a kriticky zhodnotit výsledky empiric-kých výzkumů, které podporují jednotlivé teo-rie, či svědčí proti nim. Úvodní část článku po-skytuje přehled poznatků o genetickém a imu-nologickém původu homosexuality u mužů, rovněž však slouží jako teoretický základ pro hlavní část, která se věnuje pěti nejvlivnějším evolučním teoriím mužské homosexuality.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.
Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: (i) Východiskem je historickosystematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. (ii) Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako nástroj vysvětlení, konkrétně pak tzv. vysvětlení vzorce. (iii) Následně je představeno Hayekovo pojetí společnosti v kontextu kulturní evoluce. Společnost je interpretována jako řád jednání a je kladen důraz na Hayekovo vnímání společnosti jako řádu vyvíjejícího se společně s lidskou myslí. (iv) Na základě těchto předpokladů je v poslední části rozvinuto Hayekovo pojetí mysli. Toto pojetí vychází z konekcionistické pozice. Dále argumentuji proti tradičnímu pohledu na Hayekovu filosofi i jako rozvíjení Kantovy filosofie. Závěr rekapituluje základní body Hayekova evolucionismu., The study aims to introduce the structure of Hayek’s evolutionism and proceeds in the following steps: (i) A historical and systematic exposition of the theory of evolution’s influence on Hayek’s philosophy is the starting point. Emphasis is placed on the timeline of the development of his system of ideas and the systematic differentiation between the explanans and the explanandum in his theory of science. (ii) The way Hayek develops his methodology of science is also analyzed. In relation to this, the thesis that Hayek’s take on methodological dualism is a direct result of the influence of the theory of evolution is affirmed. The theory of evolution is portrayed as a tool of explanation, specifically as a so-called explanation of pattern. (iii) Hayek’s take on society in context of the theory of evolution is presented. Society is interpreted as an order of action with emphasis on Hayek’s assumption that society is an order evolving along with the human mind. (iv) The last part of the text elaborates on Hayek’s perspective on the mind. This theory is rooted in connectionism. I argue against the traditional view of Hayek’s philosophy as an elaboration on Kant’s philosophy. The final summary reviews the fundamental points of Hayek’s evolutionism., and Pavel Doleček.