Bronz statue: Adonis (naked) strides with a catched hind on his shoulders, by his legs a dog. He bends down to Venus. Naked Venus sits on a tree stump, she raises her right hand to Adonis, in her left she holds a wreath. In Wallenstein's time an elaborate Neptun fountain stood in front of Sala Terrena, which was complemented by four bronze sculptural groups on marble bases which stood between the fountain and Sala Terrena. Laocoon and the Wrestlers were probably standing side by side, the former symbolizing punished impiety and the latter defeated revolt. To the left of the group with Laocoon, in which resistance was condemned, the group with Venus and Adonis could have stood, in which the advantages of forethoughtful submission were celebrated. The group of Venus and Adonis would form a couple with the group of Bacchus and the little Satyr celebrating the blessings of the epoch of peace. The playful fight of Bachus and Satyr would form a contrasting pair with the deadly fight of Wrestlers at the opposite end of the row., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and Over a hundred-year period around 1600, Venus and Adonis was a very fashionable theme in painting and we often find it in the Prague Court art of Rudolf II. Two moments were most often illustrated from the myth, Venus trying to stop Adonis departing for the fateful boar hunt and Venus lamenting his death. The representation of Adonis' departure was noticeably stereotyped; we see again and again a sitting Venus trying to embrace Adonis who walks away, in this way Adrian de Vries represented the couple in 1621 (Bückenburg, today Berlin). The Prague statue seemingly conforms to this type, because Venus is also represented on the ground and she raises her hands towards the walking Adonis. But Adonis is not departing, he is returning from a successful hunt with game over his shoulder. Adonis' triumphal return was highlighted by the wreath in Venus' raised hand, which occupies a central position in the group. In Wallenstein's time the standard allegorical reading of the Adonis myth was centred on the hero's refusal of divine counsel, his departure from Venus and its tragic consequence (Mander 1602, 88v). This makes Adonis a perfect counterpart to Laocoon, who also did not obey and had to pay for it. But Prague's Adonis is safely returning from a hunt with a stag on his shoulders and Venus greets him with a wreath, because he did exactly what he had advised him. In depictions of Adonis in 16th and 17th century we do not find other examples of Venus with a wreath or the motif of hero's return from hunt with a small animal on his shoulders. It seems as if Adriaen de Vries reversed the traditional iconographical type, but retained its political message. The tamed Adonis obeys his divine master and is justly rewarded, or, when we translate it into contemporary political terminology, the obstinate rebel is turned into a dutiful subject. It is possible to imagine the statues of Laocoon and the Wrestlers standing side by side in the Wallenstein garden, the former symbolizing punished impiety and the latter defeated revolt. Next to the group with Laocoon, in which resistance was condemned, the group with Venus and Adonis could have stood, in which the advantages of forethoughtful submission were celebrated, in Czech lands very topical theme after the defeat of Czech estates in 1620.
Pískovcový reliéf: Merkur (okřídlená čapka) hraje na trubku, vedle sedí Argus (plášť, pastýřská hůl) a nábožně poslouchá. Vedle Arga sedí jeho pes, nalevo je Ió proměněná v krávu., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu severního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Pískovcový reliéf: nalevo stojí Merkur (okřídlená čapka) a hraje na trubku, napravo spí nahý obr Argus, vedle něj sedí jeho pes., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu jižního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, starý vousatý muž, nahý, kolem beder jen drapérie - Diogenés, sedí v sudu, pod levou nohou má hůl, v levé ruce drží lucernu, na zemi škopek s vodou a pes ohlodávající zvířecí hnát. and Diogenés ze Sinópy (400-323 př. Kr.), řecký filosof, hlavní předstvitel kynické školy - návrat k přirozenému přírodnímu stavu, opovrhování kulturou, neuznávání jakýchkoliv norem. Současníci mu přezdívali "kyón" - pes, podle toho i název školy.
Tapiserie. Figurální scéna v krajině před branami Tróje. Obraz zobrazuje v jednom výjevu dvě scény příběhu. Uprostřed dominuje dvojice žen, jedna z nich, Polyxena, drží v ruce květinový věnec, u její nohy sedí pes. Druhá žena drží v pravé ruce vázu, na hlavě nese koš s květinami. Před nimi oltář s hořícím ohněm, žena s věncem, dvojice chlapců s obětními berany a vavřínovým věncem na hlavě, na zemi velká nádoba na vodu. V průhledu Achilleův sarkofág, na který se sklání obětovaná Polyxena a dvě ženy. Po levici ženy s věncem v ruce dvě sedící ženské postavy u jejich nohou na zemi květinový koš. Za oběma ženami ve druhém plánu kruhový oltář, u něho klečí Achilles, je raněný šípem do nohy, za ním běží Paris s lukem v ruce a voják se štítem a mečem. V pozadí muž, ruce naznačují gesto zármutku, skupina postav s obětními dary (nádoby, koše s plody a květinami, dobytek) a architektura města., Blažková 1974#, č.k. 22; Reyničs, Laveissičre 2005#, 178-180., and Výjev spojuje časově mnohovrstevný děj příběhu podle líčení několika antických autorů (Ovidius, Hyginus, Euripides, Apolodorus). Achilles se neozbrojen dostavil do Apollónova chrámu, kde měl potvrdit smlouvu o svém sňatku s Priamovou dcerou Polyxenou. Byl však zrazen a zabit Paridem šípem do jediného zranitelného místa na svém těle, do paty. Poté byla Polyxena obětována na jeho hrobě. Podle kartonu Isaaca Moillona bylo vytkáno několik edic série, ve kterých se obraz poněkud odlišuje v počtu zobrazených figur.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, pod listnatým stromem sedí polonahá Venuše, k ní přichází lovec - Adonis, v ruce drží luk, na zemi po Venušině pravici toulec na šípy. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, uprostřed kompozice leží Adónis, vedle něho Amor, nad ním truchlí Venuše, za ní vůz se zapřaženými labutěmi. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olej na plátně (73 x 118 cm). Figurální scéna v lesní krajině s vodní hladinou. Na březích potoka odpočívá Diana s nymfami, které ji gesty naznačují těhotenství jejich družky., Kotková 2009#, 59-60., and Jeden ze dvou obrazů na téma epizody ze života bohyně Diany (protějšek Diana a Aktaión).
Olej na plátně (52 x 35, 5): Endymión (košile, kožešina) leží na plášti a spí na skalisku pod širým nebem, vedle opřená pastýřská hůl, u nohou spí pes. Seléné (srpek nad čelem, toulec) k němu zezadu přistupuje a objímá jej., Zlatohlávek 2009#., and Protějšek k obrazu: s.l., Perseus osvobozuje Andromedu.