Die Studie Berufstheater in Brünn 1668–1733 versuchte eine 65 Jahre dauernde Periode der barocken Theaterkultur in der mährischen Landeshauptstadt darzustellen, wobei sie auf die Wandertruppen und die Entstehungsumstände des Opernhauses In der Taffern konzentrierte. Die kontinuierlichen Gastspiele der wandernden Komödianten in Brünn zeugen davon, dass die Stadt kein zufälliger Aufenthaltsort war, sondern eine wichtige Station auf der Kreuzung traditioneller Routen, die darüber hinaus günstig in der Nähe der Residenzstadt lag. Dies wird auch durch die lange Reihe der in Brünn wirkenden Künstlerpersönlichkeiten und Theatergesellschaften (Balthasar Brumbach, Heinrich Rademin, Joseph Anton Stranitzky, Frantz Albert Defraine, Carl Joseph Nachtigall, Joseph Anton Geißler, Gottfried Prehauser und Ludwig Steinmetz) bestätigt. Die Wandertruppen legten den Grundstein zur Entstehung des späteren, demokratisch konzipierten Aufklärungstheaters. Die Geschichte des barocken Berufstheaters der königlichen Stadt Brünn dient als instruktives Beispiel für diese Theorie. Denn die Entwicklung hin zu einer Institution im Sinne des Aufklärungsdiskurses wurde hier erleichtert und beschleunigt dank der Existenz eines spezialisierten Theatergebäudes, das durch Entscheid der Stadtverwaltung, die einen beständigen Theaterbetrieb anstrebte, außergewöhnlich früh, bereits am Ende des Barock, entstand. Das Theater In der Taffern gehörte von Anfang an der Stadt – eine für sich schon bemerkenswerte Tatsache. Doch dass es sich bei diesem Bau um das erste öffentlich zugängliche städtische Opernhaus außerhalb Italiens nicht nur auf unserem Gebiet, sondern in ganz Europa handelt, weist in seiner Bedeutung weit über unsere Region hinaus und muss als einer der zahlreichen Meilensteine der Geschichte des europäischen Theaters im 18. Jahrhundert gesehen werden. ,Publikace mapuje 65 let trvající etapu barokní divadelní kultury v moravském zemském městě se zvláštním zaměřením na cestující divadelní společnosti a na okolnosti vzniku operního Divadla V taverně. Přítomnost kočujících komediantů, trvale a opakovaně přijíždějících do Brna, svědčí o tom, že město nemělo charakter náhodné zastávky, ale že představovalo důležité místo, nalézající se na křižovatce tradičních cest a navíc výhodně položené v blízkosti říšské metropole. Významná jména ať už jednotlivých umělců, či společností v Brně působících (Balthasar Brumbach, Heinrich Rademin, Joseph Anton Stranitzky, Frantz Albert Defraine, Carl Joseph Nachtigall, Joseph Anton Geißler, Gottfried Prehauser a Ludwig Steinmetz), tento názor potvrzují. Pravidelná činnost profesionálních cestujících divadelních společností také položily základy k pozdějšímu vzniku osvícenské, demokraticky pojímané divadelní instituce. Vykročení k instituci osvícenského typu zde bylo navíc usnadněno a urychleno díky specializované divadelní budově, která vznikla výjimečně brzy, už v závěru baroka, v důsledku rozhodnutí městské správy se zřetelem na zajištění trvalého divadelního provozu. Divadlo V taverně náleželo od počátku městu. Skutečnost, že se jedná o první veřejně provozované městské operní divadlo mimo Itálii jak na našem území, tak ve střední Evropě vůbec, přesahuje svým významem zdejší region a stává se jedním z mnoha hraničních kamenů dějin evropského divadla 18. století. ,This paper offers a survey of the history of the professional theatre in Brno during the baroque historical period. Its focus lies between the end of the Thirty Years' War and the foundation of town opera house Theatre in the Tavern in 1733. The first part of the study focuses on migrating theatre companies, which staged their plays in the Moravian capital during the second half of the seventeenth century. The aim of this segment is to provide an exhaustive list of such companies; because this area of Brno's theatrical history has never been treated in its complexity so far. The study goes on to describe the following historical period (covering most of the first third of the eighteenth century) and focuses on introducing a selected group of prominent historical figures of the Middle European theatre, who also performed in Brno. These are Balthasar Brumbach, Heinrich Rademin, Joseph Anton Stranitzky, Frantz Albert Defraine, Carl Joseph Nachtigall, Joseph Anton Geißler, Gottfried Prehauser and Ludwig Steinmetz. Theatre manager Felix Kurz is mentioned only briefly. Even though his life and work are closely tied to Brno, they surpass the historical focus of this work. The next chapter, which is something like an extract of the previous one, treats theatrical topography of the royal town of Brno. It also serves as a bridge towards the second part of the entire paper, which deals exhaustively with the circumstances of the foundation of the opera house Theatre in the Tavern. The erection of this establishment was financed from the town funds; that makes this Brno theatre the first public opera house (a so-called teatro impresariale) build outside Italy. Archive records confirm that there were two Italian artists playing a major role in this event – Angelo Mingotti, an impresario and Federico Zanoia, a theatre architect and scenographer. The final chapter of the paper is dedicated to the architectural development of the town tavern (present day Reduta) between 1600 and 1733. The history of this building is quite inseparable from the history of the professional theatre in Brno.