a1_Diabetes mellitus is a risk factor of cardiovascular diseases. ECG of patients with diabetes mellitus type 1 (DM 1) shows tachycardia (block of parasympathetic innervation) and abnormal repolarization (increased QT interval and QT dispersion (QTd)) indicating a risk of ventricular tachycardia and sudden death in young people with DM 1. The aim of the present report was to measure 145 parameters of the heart electric field in 22 patients (14 men, 8 women) with DM 1 without complications (mean age 32.8±11.4 years) and in 22 controls (11 men, 11 women, mean age 30.1±3.4 years). The duration of diabetes was 13.9 ±7.8 years. The parameters were regist ered by the diagnostic system Cardiag 112.2 and statistically evaluated by the Student and Mann-Whitney test. Tachycardia (86.3±2.7 beats.min-1), shortening of both QRS (79.9±1.6 ms) and QT (349.0±5.9 ms) and increased QT dispersion (115±36 ms) were observed in DM 1 when compared with the controls (75.0±2.1 beats. min -1, QRS 89.9±2.7 ms, QT 374.0±4.4 ms, QTd 34.0±12.0 ms, p<0.01). The QTc was 415.2±4.1 ms in DM 1 and 401.4±6.6 ms in controls (NS)., a2_Other significant findings in DM 1 were: higher maximum of depolarization isopotential maps (DIPMmax) in the initial phase of QRS and less positive in the terminal phase, more negative minimum (DIPMmin) during QRS similarly as the minimum in depolarization isointegral maps (DIIMmin) and the minimum in isointegral map of the Q wave (Q-IIMmin), lower maximum in repolarization isopotential maps (RIPMmax) and less negative minimum (RIPMmin), more negative amplitude of Q wave (Q-IPMAM) and more pronounced spread of depolarization (activation time). Our results confirmed a decreased parasympathetic to sympathetic tone ratio (tachycardia, shortening of the activation time) and revealed different depolarization and repolarization patterns in DM 1. The differences in heart electric field parameters measured by the BSPM method in DM 1 and in the controls indicate the importance of ECG examination of diabetic patients type 1 in the prevention of cardiovascular diseases., D. Žďárská, P. Pelíšková, J. Charvát, J. Slavíček, M. Mlček, E. Medová, O. Kittnar., and Obsahuje bibiografii a bibliografické odkazy
Mikrobiální flóra trávicího traktu je v poslední době zkoumána ve vztahu k metabolickým onemocněním. Existují vztahy jak k diabetu 1. typu, tak k diabetu 2. typu. Střevní flóra je ovlivňována dietou, fyzickou aktivitou a výrazně se mění po bariatrických chirurgických výkonech. Porod císařským řezem ovlivňuje vývoj střevní flóry a zvyšuje v dalším životě dítěte riziko diabetu 1. typu. Pacientům s obezitou a diabetem 2. typu mohou chybět mikroby protektivní, které v experimentu zlepšují glykoregulaci, nebo naopak přibývat mikroby patogenní, o kterých bylo prokázáno, že mohou dokonce pronikat do abdominální tukové tkáně a podílet se mimo jiné na poruše funkcí jater a systémovém zánětu. Zvažována je i vakcinace proti těmto mikrobům. Pozitivně může mikrobiom ovlivňovat i léčba metforminem. Přenos střevní flóry tzv. transplantací stolice může zlepšovat glykoregulaci. Je pravděpodobné, že ovlivnění střevní flóry se stane novým mechanizmem léčby diabetu., The microbial flora in the digestive tract has been recently studied in relation to metabolic diseases. There are relations to both type 1 diabetes and type 2 diabetes. The intestinal flora is affected by diet, physical exercise and it significantly changes after bariatric surgeries. Giving birth by caesarean section affects the gut flora development and increases the risk of type 1 diabetes in further life of the child. Obese patients with type 2 diabetes may lack protective microbes which improve glucoregulation in the experiment or on the contrary their patogenous microbes may grow which have been proven to even be able to penetrate into abdominal adipose tissue and play a role, inter alia, in the hepatic impairment and systemic inflammation. Also vaccination against these microbes is under consideration. Microbiome can be also positively affected by metformin treatment. The transfer of intestinal flora by means of fecal transplantation can improve glucoregulation. The influencing of intestinal flora is likely to become a new mechanism of diabetes treatment., and Štěpán Svačina
Diabetes mellitus postihuje přibližně 4 % žen, u kterých v průběhu života dochází k interakci diabetu, jeho léčby a přirozených změn pohlavních hormonů (dětství, puberta, reprodukční období, gravidita, klimakterium). Přehledový článek shrnuje dosud publikovanou literaturu ke vzájemnému vztahu diabetu a pohlavního vývoje u žen., Approximately 4 % of female population suffers from diabetes. A permanent interaction between diabetes, its treatment and sex hormonal changes (childhood, puberty, reproduction, pregnancy, menopause) occurs in those women. This review article summarizes up to date published studies concerning reciprocal relationship between diabetes and sexual development in women., and Ludmila Brunerová, Jan Brož
Diabetes mellitus postihuje přibližně 4 % žen, u kterých v průběhu života dochází k interakci diabetu, jeho léčby a přirozených změn pohlavních hormonů (dětství, puberta, reprodukční období, gravidita, klimakterium). Přehledový článek shrnuje dosud publikovanou literaturu ke vzájemnému vztahu diabetu a pohlavního vývoje u žen. Klíčová slova: diabetes mellitus – gestace – hormonální kontracepce – hyperandrogenizmus – menopauza – pohlavní hormony – puberta, Approximately 4 % of female population suffers from diabetes. A permanent interaction between diabetes, its treatment and sex hormonal changes (childhood, puberty, reproduction, pregnancy, menopause) occurs in those women. This review article summarizes up to date published studies concerning reciprocal relationship between diabetes and sexual development in women. Key words: diabetes mellitus – gestation – hormonal contraceptive – hyperandrogenism – menopause – puberty – sex hormones, and Ludmila Brunerová, Jan Brož