Cílem naší práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi mírou konzumace alkoholu a prožíváním smysluplnosti v kontextu celého života u vybraných pacientů v Psychiatrické léčebně v Kroměříži na oddělení 20. Za tím účelem jsme u šesti respondentů provedli v září 2009 kvalitativní analýzu polostrukturovaných rozhovorů a využili jsme data získaná numerickými posuzovacími škálami a standardizovanými diagnostickými metodami Existenciální škály a Dotazníku závislosti AUDIT. Zjistili jsme, že všichni respondenti výzkumu vnímají bohatou šíři hodnot důležitých v jejich životě, jako např. různou podobu vztahů mezi lidmi, význam práce nebo pomoci ostatním lidem. Celkově respondenti vnímají svůj život jako smysluplný a stejně naplňující v porovnání s ostatními lidmi. Na druhé straně všichni respondenti popisovali vnitřní prázdnotu a pocit bezsmyslnosti v důsledku pro ně vysoké míry konzumace alkoholu. Dva respondenti k tomu uvedli, že malé množství alkoholu jim pomáhalo, aby byl jejich život smysluplnější.
Závěrem lze konstatovat, že u většiny respondentů byla shoda mezi výpovědí ve formě polostrukturovaného rozhovoru, vlastním posouzením na numerické posuzovací škále a výpovědí zachycenou standardizovanými diagnostickými metodami Existenciální škály a Dotazníku závislosti AUDIT. and The objective of our research was to find out what is the relation between the level of alcohol consumption and the meaning of life experience in the whole life context among chosen patients at the Mental Hospital Kroměříž, Department 20. For this purpose, we made qualitative analyses of half-structured interviews of six respondents and used the data gained by numerical assessment scales and standardized diagnostic methods of Existential scale and the AUDIT questionnaire.
We found out that all respondents perceive values as important in their lives (for example different forms of relationships between people, meaning of work or helping others). Generally, the respondents perceive their lives as meaningful and replenishing as other people. On the other hand, all respondents described inner vacancy and feeling of meaninglessness as a result of high level (as they felt it) alcohol consumption. Two respondents stated that a small amount of alcohol helped them feel life more meaningful. In conclusion we can state that most respondents agreed in a statement in half-structured interview, a selfassessment at the numeric assessment scale and statements captured by standardized diagnostic methods of Existential scale and the AUDIT questionnaire.
Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry prožívají lidé se závislostí na alkoholu pocit smysluplnosti života a zda se v této míře liší od běžné populace. Dále se výzkum zaměřil na otázku, zda dochází během ústavní léčby ke kvantitativním změnám v tomto prožívání. Výzkum byl proveden u 62 osob, které se léčily se závislostí na alkoholu ve vybraných psychiatrických léčebnách v Česku a na Slovensku. Pro sběr dat byl použit standardizovaný dotazník Logo-test (Balcar, 1992), ke kterému byly pro účely výzkumu sejmuty i hodnoty pro „běžnou populaci“ na 121 studentech vysoké školy. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti, kteří se léčili ze závislosti na alkoholu, se na počátku léčby významně lišili od běžné populace v míře prožívání smysluplnosti. Dále byl zjištěn signifikantní rozdíl v míře prožívání smysluplnosti na počátku a na konci léčby. U 39 % pacientů došlo během léčby ke zlepšení prožívání životního smyslu, u 13 % ke zhoršení a 48 % zůstalo beze změny. and The aim of the study was to find out how much feel alcohol addicts meaningful in their life and if they vary in this degree from ordinary population. Next focus of research was on question, if there is a quantitative difference in this feeling between the state at the beginning and the state in the end of the treatment. Research was conducted on 62 alcohol addicts who undergo medical treatment in chosen psychiatric clinics in Czech and Slovak Republic. For data collecting was used standardized questionnaire Logo-test (Balcar, 1992) with “common population” values construct on a sample of 121 university students. Results of the research prove that the alcohol addicts did statistically significant vary from ordinary population in the feeling meaningful in their life. The significant difference was found as well between the state at the beginning and state in the end of the treatment. 39 % of patients have improved, 13 % have become worse and 48 % haven’t change.