Cílem mé práce je zamyslet se nad existencialismem a postmoderním přístupem z pohledu vzájemných podobností i rozdílů. Existenciální analýza stojí podle mého názoru mezi modernou a postmodernou, protože na jedné straně vychází z poznávání objektivního světa (moderna), ale na druhou stranu k ní přidává požadavek subjektivního prožívání (postmoderna). Došel jsem k následujícím podobným předpokladům existenciálního a postmoderního přístupu: obrat k subjektivnímu prožívání, nereduktivní přístup k životní zkušenosti, schopnost svobodné volby, princip osobní zodpovědnosti, zdůrazňování vnitřních zdrojů klienta a orientace na budoucnost, širší kontext mezilidských vztahů či dané kultury, neexistence jediné pravdy, důraz na plynutí času, obrat k jazyku a přizpůsobení se jazyku klienta. Naproti tomu se oba směry vyznačují rozdíly v teoriích poznání, v různém zaměření na smysl a cíl života, v jiném pojetí emocí a z toho vycházejícího uchopování nepříjemných prožitků. Rozdílný pohled na některá témata vnímám jako podněcující, protože člověku skýtá příležitost přemýšlet o věcech novým, obohacujícím způsobem., The purpose of my work is to think of the existentialism and the postmodern approach from the view of their mutual similarities and differences. In my opinion, the existential analysis stands between the modernism and the postmodernism, because on the one hand it is based on the cognition of the objective world (the modernism) and on the other hand, there is also the requirement of subjective experience there (the postmodernism). I came to the following similar premises of the existential and postmodern approach: the return to subjective experience, non-reductive attitude to the life experience, the ability of free choice, the principle of personal responsibility, the accent on inner sources of the client and the focus on the future, broader context of the interpersonal relationships or the given culture, the absence of the only truth, the accent on the passage of time, the return to the language and the accommodation to the language of the client. On the contrary, both of the directions differ in the theories of cognition, in different focus on the meaning and goal of life, in different conception of emotions and consequent grasping of unpleasant experiences. I percieve the different view on some subjects as incitory, because it offers the opportunity of thinking about things in a new, enriching way., Slabý M., and Literatura
Cílem naší práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi mírou konzumace alkoholu a prožíváním smysluplnosti v kontextu celého života u vybraných pacientů v Psychiatrické léčebně v Kroměříži na oddělení 20. Za tím účelem jsme u šesti respondentů provedli v září 2009 kvalitativní analýzu polostrukturovaných rozhovorů a využili jsme data získaná numerickými posuzovacími škálami a standardizovanými diagnostickými metodami Existenciální škály a Dotazníku závislosti AUDIT. Zjistili jsme, že všichni respondenti výzkumu vnímají bohatou šíři hodnot důležitých v jejich životě, jako např. různou podobu vztahů mezi lidmi, význam práce nebo pomoci ostatním lidem. Celkově respondenti vnímají svůj život jako smysluplný a stejně naplňující v porovnání s ostatními lidmi. Na druhé straně všichni respondenti popisovali vnitřní prázdnotu a pocit bezsmyslnosti v důsledku pro ně vysoké míry konzumace alkoholu. Dva respondenti k tomu uvedli, že malé množství alkoholu jim pomáhalo, aby byl jejich život smysluplnější.
Závěrem lze konstatovat, že u většiny respondentů byla shoda mezi výpovědí ve formě polostrukturovaného rozhovoru, vlastním posouzením na numerické posuzovací škále a výpovědí zachycenou standardizovanými diagnostickými metodami Existenciální škály a Dotazníku závislosti AUDIT. and The objective of our research was to find out what is the relation between the level of alcohol consumption and the meaning of life experience in the whole life context among chosen patients at the Mental Hospital Kroměříž, Department 20. For this purpose, we made qualitative analyses of half-structured interviews of six respondents and used the data gained by numerical assessment scales and standardized diagnostic methods of Existential scale and the AUDIT questionnaire.
We found out that all respondents perceive values as important in their lives (for example different forms of relationships between people, meaning of work or helping others). Generally, the respondents perceive their lives as meaningful and replenishing as other people. On the other hand, all respondents described inner vacancy and feeling of meaninglessness as a result of high level (as they felt it) alcohol consumption. Two respondents stated that a small amount of alcohol helped them feel life more meaningful. In conclusion we can state that most respondents agreed in a statement in half-structured interview, a selfassessment at the numeric assessment scale and statements captured by standardized diagnostic methods of Existential scale and the AUDIT questionnaire.