The debates over the problem of faultless disagreement have played a major role in shaping the landscape of today’s semantic theories. In my paper, I argue that even though the existent contextualism-friendly proposals explain a lot of disagreement data by specifying various ways in which speakers may use subjective predicates, neither provides a satisfactory account which would explain what all the subjective disagreements have in common. In particular, what is lacking is an explanation of the persistent autocentric cases (Lasersohn 2004), i.e., disagreements in which each speaker utters a subjective sentence while openly and knowingly occupying his or her own perspective. In my paper, I offer a solution which consists in supplementing the standard contextualist semantics with an explanation of this most problematic class of cases, which is possible due to redescribing the phenomena in speech act nomenclature.
Sdělení představuje první zkušenosti s českou adaptací metody GIDS, Groningen Identity Development Scale, H. Bosmy (1985) aplikované v rámci výzkumu sedmnáctiletých respondentů longitudinální studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). Jedním z cílů je stanovení závazků, které si mladý člověk formuje ve čtyřech oblastech – škola / volný čas / budoucí profese, přátelské / partnerské vztahy, život / svět / společnost a rodiče. Pro každou oblast je GIDS administrována ve třech krocích – rozhovor, formulace závazku, dotazník. Prostřednictvím dotazníku (11 položek) se zjišťuje síla závazku a míra explorace. V rámci našeho výzkumu byly výroky kategorizované z hlediska důvěryhodnosti (sugesce tazatelkou, dodržení pravidel, konzistentnost) a typu (subjektivní důležitost, osobní zaangažovanost, stabilita, zodpovědnost). Velikost souboru se lišila pro psychometrické analýzy dotazníku (N = 1200) a pro kategorizace výroků (N = 124). Výsledky potvrzují existenci dvou relativně na sobě nezávislých škál – síly závazku, která v sobě zahrnuje také jeho stabilitu, a množství explorace, představující prozkoumávání oblasti, které se výrok týká. Reliabilita obou škál i dotazníku jako celku, se pohybuje na střední úrovni.