Přehled poznatků o raně středověkém osídlení dvou ostrožných hradišť na říčce Vrchlici jižně od Kutné Hory. Prvním z nich je Cimburk, polykulturní výšinné sídliště osazené již od eneolitu, kde sondáž na předhradí v l. 1989–1990 zachytila též sídlištní objekty a fortifikaci (příkop s valem), datované keramikou od starší až do počátku mladší doby hradištní. Druhým hradištěm je Sión, v místě jehož akropole stával hrad husitského hejtmana Roháče z Dubé, které bylo zkoumané v l. 1961–1964. Zde nalezená raně středověká keramika naznačuje dlouhodobé osídlení, trvající od starohradištního období až do mladší a pozdní doby hradištní. Okrajová poloha v raně středověké ekumeně, stejně jako jistá odlehlost od dálkových komunikací a centrálních míst zdejšího regionu naznačují, že obě lokality plnily nejspíše funkce refugií, časem se střídající s kratšími fázemi stabilního osídlení. Obě se nacházejí při z. okraji Čáslavského regionu, který ležel už vně středočeské domény Přemyslovců. Z politicko–správního hlediska je proto pravděpodobná jejich prvotní vazba na kouřimsko–kolínské „knížectví“. and THE EARLY MEDIEVAL KUTNÁ HORA REGION: THE CIMBURK AND SIÓN HILLFORTS. An overview of the evidence of Early Medieval settlement at two spur hill–forts on the Vrchlice river south of Kutná Hora. The first of these is Cimburk, a polycultural upland settlement occupied as early as the Eneolithic, where trenches dug in 1989–1990 revealed settlement features and fortifications (ditch and rampart) dated by ceramics to between the Early and beginning of the Late “Hill–fort” period. The second enclosure is that of Sión, on the site of the acropolis of which the Hussite Hetman Jan Roháč z Dubé built a castle, which was investigated in 1961–1964. The Early Medieval ceramics found here indicate long–term settlement from the Early to the Later and Final “Hill–fort” periods. The peripheral locations of the two sites in the Early Medieval ecumene, along with a certain remoteness from lines of long distance communication and the central places of the region, show that both probably fulfilled the role of refuges, alternating over time with short phases of stable settlement. Both lie on the western edge of the Čáslav region, which lay out of the Přemyslid demesne. From the politico–administrative perspective, it is thus likely that they were originally associated with the Kouřim/Kolín “principality”.
Opevnění vnitřního areálu budečského hradiště zkoumali nezávisle na sobě Z. Váňa a M. Šolle. Oběma autory v podstatě shodně stanovený vývoj hradby na Budči bývá začleňován do studií zabývajících se problematikou raného středověku. V tomto příspěvku proto demonstruji rozdíly ve vývoji vnitřní hradby ve Váňově a Šollově řezu valem. Uvádím výsledky revizního zpracování Šollova výzkumu valu u rotundy sv. Petra a Pavla, které nastiňují novou interpretaci vývoje vnitřního budečského opevnění. Tyto nově stanovené vývojové fáze hradby v prostoru u rotundy pak srovnávám s vývojem hradby ve Váňově řezu valem a předkládám zpřesněné chronologické schéma vývoje vnitřního budečského opevnění. Zároveň přibližuji keramický materiál, o nějž Váňa opřel datování vzniku první raně středověké hradby na Budči do přelomu 8./9. stol. a jejž nikdy nezveřejnil. and On the development of the inner defences at Budeč. The fortification of the inner area of the Budeč hillfort has been investigated independently by Z. Váňa and M. Šolle. Both authors place the development of the rampart at Budeč among those studies considering questions related to the Early Middle Ages. This contribution, then, demonstrates the differences in the evolution of the inner rampart apparent in the sections by Váňa and Šolle. The results are presented of a revision and reassessment of the Šolle’s investigation of the rampart at the Rotunda of SS Peter and Paul, which outlines a new interpretation of the development of the inner defences at Budeč. These newly established developmental phases in the area of the rotunda are then compared with the development of the defences in Váňa’s section through the rampart, and a more precise chronological scheme of the development of the inner defences is provided. In closing, the ceramic material on which Váňa based the dating of the first Early Medieval fortification at Budeč to the turn of the 8th/9th century, and which has not hitherto been published, is considered.
Výsledky probíhajících projektů a nedávných archeologických výzkumů vyvolaly nutnost aktualizovat dosud publikované poznatky o raně středověkém vývoji dnešní Malé Strany, území, kde se v raném středověku pod hradem přemyslovských knížat rozkládalo opevněné suburbium. Cílem příspěvku není vyčerpávající syntéza, ale stručná rekapitulace nynějšího stavu znalostí dějinných počátků této části historického jádra Prahy. Doplňuje ji bilance pramenné základny, přehled bádání a nástin používané metodiky terénní exkavace. and Participation in ongoing projects necessitated an update of information published to date on the Early Medieval development of Malá Strana [Lesser Town], an area below the Prague Castle of Přemyslid rulers where a fortified suburbium was located. The goal of this paper is to present a concise review of the latest knowledge regarding the historical beginnings of this micro-region of the historical centre of Prague. The review is supplemented by the source base, a summary of research and applied methodology for terrain excavations.
Raně středověké hradiště v Libušíně (okr. Kladno, střední Čechy) je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů. Předně kvůli jeho poloze v jádru Čech – na území, které je spjato s počátky přemyslovské vlády, a tudíž i s počátky českého státu –, dále díky plošnému výzkumu, který ho zařadil do skupiny nejlépe prozkoumaných raně středověkých hradišť v Čechách, a také svým opevněním kombinujícím důmyslně několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán nový výklad klíčových nálezových situací a souborů artefaktů, odlišující se od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., ale nejdříve ve druhé, popř. ve třetí třetině 10. století. To pochopitelně vyvolává úvahy o jeho funkci a historickém významu. and The early medieval stronghold in Libušín (district of Kladno, Central Bohemia) is an important archaeological site for a number of reasons, foremost of which is the stronghold’s position in the centre of Bohemia – a territory that is connected with the beginnings of the Přemyslid reign and therefore the origins of the Czech state. Large-scale excavations have also made Libušín one of the best investigated early medieval strongholds in Bohemia. Furthermore, Libušín is remarkable for the ingenious combination of several types of walls in the stronghold’s fortifications. As such, the site has traditionally attracted a great deal of professional interest. This article offers a new interpretation of key find situations and assemblages of artefacts, one that differs from earlier conclusions published at the beginning of the 1970s. Among other things, the author attempts to show that the stronghold in Libušín was not built at the turn of the 10th century as previously believed, but probably during the second third of the 10th century, at the earliest. This dating naturally raises new questions about the stronghold’s function and, hence, its historical importance.
Předložená práce prostorově vymezuje žateckou raně středověkou aglomeraci a zabývá se jejím vývojem. Protože naprostá většina výzkumů není zpracována, děje se tak v obecnějších rysech. Dále se zabývá chronologií raně středověké keramiky v lokalitě. Detailněji jsou probrány nálezy charakteru výrobních pyrotechnologických zařízení a archeologické doklady mincování v 11. století. Závěrem jsou porovnávány jednotlivé komponenty aglomerace – hrad, opevněné předhradí, jižní neopevněné předhradí a podhradí. and The current knowledge regarding Žatec in the Early Middle Ages. The submitted work provides a spatial demarcation of the early medieval Žatec agglomeration and addresses the development of this location. Due to the fact that the overwhelming majority of research has not yet been processed, the work approaches the subject in more general terms. The work likewise presents a chronology of early medieval ceramics at the site. Production pyrotechnical devices and archaeological minting artefacts from the 11th century are discussed in detail. The conclusion of the work offers a comparison of individual components of the agglomeration such as the castle, fortified bailey, the unfortified southern bailey, and the settlements below the castle.
Záměrem tohoto textu je zpřístupnit specifickou kategorii archeologického pramene (keramické značky) a upozornit na možnosti jeho využití pro studium dějin hrnčířství a distribuce keramiky. Prezentován je jeden z našich nejrozsáhlejších souborů, shromážděný v raně středověkém hradišti Stará Boleslav. Sledovány jsou podíly značené keramiky, dále identické značky, jejich distribuce na lokalitě a konečně technologické vlastnosti výrobků, které pocházejí z téže dílny. and Maker’s marks on the bases of ceramic vessels from Stará Boleslav. The aim of this text is to make available a specific category of archaeological resource (ceramic maker’s marks) and to draw attention to the opportunities for the use of this resource in studying the history of pottery and the distribution of ceramics. One of the largest available assemblages is presented, that which was brought together in the Early Medieval castle at Stará Boleslav. The article considers the proportion of marked ceramics, as well as identity markers, their distribution over the site and lastly the technological properties of those products that came from these workshops.