The Triangle cemetery in Prague-Střešovice was the only preserved part of the great burial site from the 9th–10th century AD; this site was partially destroyed beginning in the 18th century by the extraction of clay for the Strahov brick factory. A total of 49 graves, all dated to the 10th century, were uncovered in the preserved part of the cemetery in 2012. Children’s grave no. 16 was the richest of the children’s graves and the second richest of all graves in the cemetery. A total of 19 silver jewels were found in the grave: kaptorga – amulet container, beads, hollow spherical pendants – gombiks. A technical study was performed to describe the construction of the different types of jewels and identify the material used to manufacture them. The artefacts were examined with a stereomicroscope, subjected to X-ray radiography and observed and analysed with scanning electron microscopy coupled with energy-dispersive X-ray spectrometry (SEM/EDS). A replica provided practical information about the time of realisation of each type of jewel. Analogies from the technical and thematic points of view were further searched. The set of jewellery comes from the production of the Prague workshop which enriched the tradition of Great Moravian jewellery with new elements inspired by cultural influences from the west, east and south. and Pohřebiště Triangl bylo jedinou zachovanou částí velkého středohradištního pohřebiště ničeného od 18. století těžbou hlíny pro strahovskou cihelnu. V poloze Triangl bylo v roce 2012 prozkoumáno 49 číslovaných hrobů s výbavou datující je do 10. století. Dětský hrob 16 byl nejbohatší z dětských pohřbů a druhý nejbohatší celkově, bylo v něm nalezeno 19 kusů stříbrných šperků – kaptorga, korálky a gombíky. Technologický rozbor šperků má za cíl poznat způsob výroby jednotlivých typů a určit suroviny použité při jejich výrobě. Předměty byly zkoumány pomocí optické stereomikroskopie, rentgenografie a elektronové rastrovací mikroskopie ve spojení s energiově disperzní spektroskopií (SEM/EDS). Byly vyhledány analogie, co se týče technologie výroby i použitých výzdobných motivů. Replika poskytuje představu o čase potřebném k výrobě každého jednotlivého typu šperku. Soubor šperků pochází z produkce pražské dílny, která tradici velkomoravského šperkařství obohatila o nové prvky inspirované kulturními vlivy ze západu, východu i jihu.
Na základě optického pozorování a chemických analýz lze vyčlenit samostatný typ raně středověkých korálků, pojmenovaný podle specifického materiálu G-korály. Jejich nálezy jsou charakteristické pro horizont raně středověkých pohřebišť v Čechách. V hrobovém inventáři se vyskytují spolu s olivovitými korálky, šperky podunajského typu a dále šperky velkomoravského původu či tradice. Vedle olivovitých perel je lze považovat za další indikátor výroby skleněného šperku ve středoevropském prostoru v závěru 9. až 1. pol. 10. století. Použití draselno-vápenatého skla k jejich výrobě poskytuje další doklad inovačních procesů evropského sklářství. and Using visual observations and chemical analyses, it is possible to distinguish a separate type of Early Medieval beads designated as „G-beads“ on the basis of the material from which they are made. Finds of these beads are typical for the horizon of Early Medieval burial sites in Bohemia. The inventory of grave goods includes olive-shaped beads, Danube River basin jewellery and jewellery of Great Moravian origin or tradition. Along with the olive-shaped beads, the G-beads can be regarded as another indicator of the production of glass jewels in central Europe at the end of the 9th century through the first half of the 10th century. The use of wood-ash glass in the production of the beads is further evidence of the innovative processes employed in European glassmaking.
Although researchers showed their high interest in culture of the ethnographic area of Chodsko, there have survived few reports and interpretations relating to bead embellishment of Chodsko folk costumes. Nevertheless, beadwork evolved into an absolutely original type of decorations in this region. Alongside the newer type of folk costumes, created in the second half of the 19th century in the ethnographic area of Chodsko, beaded decoration in its originality continued being used for several generations even though the function of folk costumes changed. Many-coloured beadwork made of small false garnets, rocailles and sequins in compositions completed with so-called dracoun (a metal profiled wire wound around a core of textile) or bullion created different and specific combinations and modifications of style influence, folk creativity and quite modern decorative materials both in the “lower” and “upper” villages of the ethnographic area of Chodsko.
Výzkumy posledních let prokázaly chemickou různorodost skel raného středověku v porovnání s uniformitou artefaktů následujícího vrcholného středověku. Předkládaný příspěvek, obsahující nástin vývoje sklářství v Čechách na pomezí obou období, se věnuje proměnám skel i sklářských technologií mezi 11. a 13. stoletím ve srovnání se sklářskou praxí 10. století. Prezentuje archeologické výsledky dlouhodobého a systematického studia, zahrnujícího též poznatky archeometrické (v současné době především nedestruktivní EPMA – SEM-EDS). Ty umožnily definovat odlišné chemické typy, které současně vypovídají o rozdílných technologiích i provenienci, ať už surového skla, či samotných artefaktů. and Research in recent years has demonstrated the chemical heterogeneity of early medieval glass compared to the uniformity seen among artefacts in the subsequent High Middle Ages. The article, providing an overview of the development of glass production in Bohemia at the dividing line of these two periods, addresses the transformation of glass-working and glass-making technology between the eleventh and thirteenth centuries, in comparison with that in the tenth century. The use of non-destructive EPMA – SEM-EDS unabled to define various chemical types testifying to the divergent technologies and provenance of both the raw glass and artefacts.