Kresba (13,3 x 33,3 cm): V levém rohu sedí polonahá žena s rohem hojnosti (Abundantia), zleva do prava jde průvod obětníků, mužů a žen, s dary Niobé: košíky, konvice, koza, kůň., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, 5., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. první výjev zleva), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Napravo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm,
The essay explains Central-European traditional forms of manpower transport, in particular the ways to transport children. Carrying children using different transport aids has a long tradition and many common elements within the researched area, but we can also find many specific techniques and ways of carrying children as well as transport aids there. We can encounter regional archaisms and specifics there which make these ways of transport special. We focus on the oldest and most common transport mean - a wrap that - as a universal mean - served for carrying children until the mid-20th century. We record the ways of carrying children on motheer´s body - in front, on side or on back. The children used to be fixed in more ways as to their age, weight, and occasion to which they were transported (to the field, doctor´s, baptism etc.). We have noticed a special way of carrying children in baskets on mother´s back. Many of these described archaic ways are being revitalised, whereby original carrying techniques, and modern transport aids and materials are used. The essay summarizes results of long-term research and it compares them with materials published in the ethnographic atlases of Slovakia (EAS) and Poland, as well as with Czech works.
Olejomalba na dřevě (46, 8 x 70 cm): v popředí tančící oblečené Nymfy, vedou ověnčeného mladíka ke schodům vedoucím k moři, po stranách skupinky putti s košemi s květy. Za tanečnicemi Nymfy nesoucí nádoby k novomanželům. Novomanžel (totožný s mladíkem u moře?) sedí na podiu na křesle před stojící polonahou novomaželkou, za níž putto s košíkem ovoce. Za podiem dvě postele s nebesy, vedle podia a před podiem stoly s nádobami. Výjev se odehrává v architektuře na břehu moře, do kterého vedou schody, pozadí tvoří budova s edikulami, v nichž socha Venuše s Amorem a Diany s lukem. V moři delfín a předek loďky tažené holubicemi, kterou drží na oprati putto. Nahoře orel s Jupiterovými blesky unáší Ganymeda s miskou (nebo mladíka, který s novomanželkou a s nymfami u moře) , vedle poletují tři putti trhající větvičky z olivy. Do přístavu připlouvá loďka., Kaufamnn 1988#, 7.57., Stolárová, Vlnas 2010#, III.11, and Předlohou byly dvě kresby: Albertina, Wien, SR 280, inv. n. 232 (celková kompozice, pár novomanželů, ženy s nádobami a Ganymedes s orlem), Stockholm, Nationalmuseum inv. n. NMH 350/183 (skupina pěti tančících Nymf). Obě kresby byly připsané G. E. Peni, ale v Heintzově době byly považovány za dílo Raffaelovo.
Dvě torza pískovcových soch Zima (torzo muže) a Jara (žena drží košík s květinami, květiny ve vlasech). and Kateřina Adamcová, Zdechovice. Barokní socha v krajině, NPÚ 2011 (http://www.npu.cz/barokni-socha/vsechna-dila-a-mista/vypis/detail/272/).