Křtitelnice ze žuly s dříkem napodobujícím kmen se suchými větvemi, připisována Wendelovi Rosskopfovi. Práce vznikla zjevně v souvislosti s aktivitou na zámku (klenba a sloup v sále v přízemí)., Hořejší 1979#, s. 33., and Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat. hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Klenutá místnost v přízemí s imitací suchých větví (terakota) sklenutých do středového sloupu v podobě kmene stromu. Práci zadal nejvyšší kancléř Ladislav ze Šternberka, patrně dvorskému kameníkovi Wendelovi Rosskopfovi. Obdobně je pojata křtitelnice z téže doby v bechyňském klášteře, vzorem byla patrně Královská oratoř na Pražském hradě (1493)., Poche 1977#, s. 42-43., Hořejší 1979#, s. 33., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (e.g. Plinius, nat.hist. 35, 64), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia, Decameron 6,5.
Pravoúhlý portál s obloukovým záklenkem. Konkávní ostění je na obou stranách lemované osekanými kmínky, který jakoby kořenily vedle vchodu. Po obou stranách dole kruhová podložka pod sochu nesená vousatou hlavou divého muže, v oblouku jsou na konzolách s větvemi dva muži tahající za provaz, ve cviklech kolčí štíty s erby Valečských., Chamonikola 1999#, č. 44, obr. na s. 167., and Doklad spojení divých mužů a organické architektury. Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Na stavbě pracoval nejdřív Hans Spiess z Frankfurtu (1493), je autorem žebroví v podobě suchých větví. Na projektu konstrukce stavby však patrně spolupracoval s Benediktem Riedem. Oratoř má vztah k přestavbě zámku Křivoklát, kde Spiess také pracoval až do roku 1511 (1490 - 1522). Jeho skupina kameníků ze Saska pracovala také na rekonstrukci Karlštejna., Günther 2003#, 65-68., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Na stavbě zpočátku pracoval Hans Spiess z Frankfurtu (1493), je autorem žebroví v podobě suchých větví. Na projektu konstrukce stavby však patrně spolupracoval s Benediktem Riedem. Oratoř má vztah k přestavbě zámku Křivoklát, kde Spiess také pracoval až do roku 1511 (1490 - 1522). Jeho skupina kameníků ze Saska pracovala také na rekonstrukci Karlštejna., Günther 2003#, 65-68., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).