Ve štítě budovy tympanon s figurální štukovou výzdobou: souboj Apollóna s Pythónem. Vlevo Apollón s lukem a šípem, proti němu Pythón, nad Apollónem se vznáší Amor s napřaženým lukem, chystá se na něho vystřelit šíp., Šámal#, II (2007), 329-330., and Budova byla sídlem Pražských ostrostřelců, Ovidiovo líčení souboje Apollóna s drakem pomocí "tisíce střel" je narážkou na střelecké dovednosti investorů.
Ve štítě budovy tympanon s figurální štukovou výzdobou: kentaur cválající doleva, unáší Deéianeiru, po pravé straně Herkules, střílí na dvojici z luku., Šámal#, II (2007), 329-330., and Budova byla sídlem Pražských ostrostřelců, zobrazení Herkula střílejícího na kentaura je narážkou na střelecké dovednosti investorů.
Monumentální nástropní freska, alegorie mytologické epochy. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem uprostřed Bakchantka (široký klobouk), Kentaur (toulec se šípy a luk)..
Tapiserie. Figurální scéna v krajině před branami Tróje. Obraz zobrazuje v jednom výjevu dvě scény příběhu. Uprostřed dominuje dvojice žen, jedna z nich, Polyxena, drží v ruce květinový věnec, u její nohy sedí pes. Druhá žena drží v pravé ruce vázu, na hlavě nese koš s květinami. Před nimi oltář s hořícím ohněm, žena s věncem, dvojice chlapců s obětními berany a vavřínovým věncem na hlavě, na zemi velká nádoba na vodu. V průhledu Achilleův sarkofág, na který se sklání obětovaná Polyxena a dvě ženy. Po levici ženy s věncem v ruce dvě sedící ženské postavy u jejich nohou na zemi květinový koš. Za oběma ženami ve druhém plánu kruhový oltář, u něho klečí Achilles, je raněný šípem do nohy, za ním běží Paris s lukem v ruce a voják se štítem a mečem. V pozadí muž, ruce naznačují gesto zármutku, skupina postav s obětními dary (nádoby, koše s plody a květinami, dobytek) a architektura města., Blažková 1974#, č.k. 22; Reyničs, Laveissičre 2005#, 178-180., and Výjev spojuje časově mnohovrstevný děj příběhu podle líčení několika antických autorů (Ovidius, Hyginus, Euripides, Apolodorus). Achilles se neozbrojen dostavil do Apollónova chrámu, kde měl potvrdit smlouvu o svém sňatku s Priamovou dcerou Polyxenou. Byl však zrazen a zabit Paridem šípem do jediného zranitelného místa na svém těle, do paty. Poté byla Polyxena obětována na jeho hrobě. Podle kartonu Isaaca Moillona bylo vytkáno několik edic série, ve kterých se obraz poněkud odlišuje v počtu zobrazených figur.
Tapiserie (288 x 315 cm). Scéna v krajině s listnatými stromy, v popředí na oblaku Venuše, před ní Amor s lukem a šípem., Blažková 1975#, č. k. 30., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.0976).
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině na břehu vodního toku. V popředí Herkules, který střílí z luku na kentaura, na jeho hřebetě sedí žena otáčejícíc hlavu k Herkulovi. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině u kašny se sochou říčního boha. Před kašnou leží mrtvý Pyramos, nad ním stojí Thisbé která se chystá spáchat sebevraždu, v pozadí lev. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, pod listnatým stromem sedí polonahá Venuše, k ní přichází lovec - Adonis, v ruce drží luk, na zemi po Venušině pravici toulec na šípy. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, uprostřed kompozice leží Adónis, vedle něho Amor, nad ním truchlí Venuše, za ní vůz se zapřaženými labutěmi. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Malba na pergamenu v ornamentálním rámu (16, 5 x 24, 2 cm): Na břehu potoka leží na zemi nahý muž zasažený šípem. Před mužem jsou tři nahé ženy s luky a toulci, z nichž dvě na muže střílejí, za mužem jsou čtyři nahé ženy, které gestikulují., Kaufmann 1988#, 10.5., and Nápis nad obrazem ani zobrazený děj se nepodařilo zatím vyložit. "Amor Lethaeus/ Léthejský Amor" byl známý z Ovidiovy básně "Jak léčit lásku" (549-560) a byl v 16. století zobrazován přesně tak, jak to líčí Ovidius, jako říční božstvo, které hasí se svojí pochodní i lásku (Kurz 1951).