Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Kresba (205 x 304 mm). Scenérie v ulicích města. Ženská postava (Mír) prochází městem, v levé ruce drží skloněnou pochodeň, kolem po zemi rozesety zbraně a brnění. Další přinášejí chlapci a kladou je před ní na hromadu. Žena gestem pravé ruky osvobozuje spoutané vězně klečící po její pravici. and Zlatohlávek 1997#, 234, č. XLI.
Lavírovaná kresba perem (349 x 235 mm). Scéna v krajině, v popředí Amor kolem pasu šerpa s toulcem a šípy, v pravé ruce drží šíp. V průhledu krajina s architekturou, řekou a mostem, v pozadí hory., Slavíček 1993#, 193., and Volný výřez obrazu Palma Vecchia Venuše s Amorem.
Mědirytina, 240 x 179 mm. Figurální výjev v krajině, v popředí před skálou Apollón střílící z luku na Pythóna, který se svíjí na zemi před ním, s hlavou prostřelenou šípem. Na skále Apollón a múzy, nad nimi letící Amor střílí na Apollóna z luku, vpravo nahoře na oblaku stojí proti sobě Apollón a Amor, oba drží luk., Zlatohlávek 1997#, 151, č.k. 81., and Rytina podle jednoho výjevu z cyklu čtyř zobrazení Giulia Romana, získána do sbírek roku 1953 nákupem v pražském antikvariátu.
Mědirytina (331 x 432 mm). Výjev na vinici, vlevo dole spící nymfa, za ní skupina žen - Flora a nymfa vyjí věnce, za Florou Amor, za skupinou tři postavy - nymfa a dva mladíci, průhled do vinice s párem volů a oráčem. Vpravo štěpař a mladík. V popředí na zemi leží věnce., Zlatohlávek 1997#, 139, č. 70., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (1775-1847), manželky kardinála Františka Dietrichsteina, biskupa olomouckého při papažském stolci v Římě (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle Giulia Romana.
Olej na dřevě (38, 7 x 27, 8 cm). Figurální scéna v exteriéru mezi sloupy architektury. V popředí ležící nahá žena, nad ní se sklání muž s plnovousem, pravou ruku má na hrudi, ženina pravice se jí dotýká. Za Herkulem malý Amor se šípem., Slavíček 1993#, 262-263., and Stejnou komposici má další obraz, který vznikl v dílně Adriaena van der Werff, patrně podle díla z roku 1699.
Olejomalba na dřevě (49 x 64 cm). Figurální scéna v krajině s listnatými stromy, vodním tokem a dřevěným mostem. V popředí dole Meleagros, u jeho nohou tělo kance, kančí hlavu drží v ruce, na zemi sedí Atalanta, která k hlavě vztahuje ruce. V dálce na mostku venkované., Vacková 1989#, 303; Slavíček 1993#, 342-343., and Zalesněná krajina s Meleagrem předávajícím Atalantě hlavu Kalydonského kance je patrně protějškem (pokračováním) dalšího autorova obrazu - výjevu lovu na Kalydonského kance. Jedná se o tradiční kompoziční schéma známé z grafických ilustrací Ovidiových Metamorfóz (v tomto případě je přímou inspirací A. Tempesta). Obdobná kompozice se pak opakuje i u dalších soudobých autorů.