Tapiserie (288 x 315). Scéna v krajině s listnatými stromy a vodním tokem, v pozadí zámek. V popředí vlevo stojící žena ve zbroji, vpravo lovecký pes s kořistí - kachnou., Blažková 1975#, č. k. 29., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.977).
Olej na plátně (128 x 96 cm):: na lůžku polosedí nahý muž, Cato, rukama si otevírá řeznou ránu na břiše, kde jsou vidět odkryté vnitřnosti. Nad ním se sklání voják, vedle je stařec, lékař, kterého Cato odstrčil. Napravo přihlíží mladík, Catonův syn, s mísou (?) v rukou. Na zemi vedle postele štít s Jupiterpovými blesky, pochva meče, na stolku přilba. Noha postele v podobě orla, který se jakoby ohlíží na umírajícího., Kotková 2009#, 80-85., and Obraz vznikl na zakázku pro Maxmiliána Thuna, který jej objednal pro výzdobu svého paláce na Malé Straně v Praze. Byl jeden z konvolutu několika dalších děl, která byla v paláci vystavena, některé z nich byly také inspirovány antikou (Alexandr Veliký, Smrt Seneky), obraz byl v Thunském paláci až do konce 18. století, do sbírky hraběte Františka Josefa II. Kolowrata Libštenského se obraz dostal v roce 1808. Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století pomerně častým námětem obrazů.
Olej na plátně (197 x 142 cm): Mír (nahá žena) sedí s olivovou ratolestí ve zdvižené ruce, pod nohama má atributy války (puška, buben, brnění, přilba, píka). Zleva k ní přistupuje Hojnost (žena v plášti sepnutém na rameni páskou) se zlatým pohárem a rohem hojnosti. Napravo je personifikace Umění a vědy (žena v plášti), v pravici sférický astroláb (původně meč), v levici, kterou objímá mír, drží paletu a sošku. Za skupinou rozhrnutý závěs s průhledem do krajiny., Kaufmann 1988#, I/40., Fusenig 2010#, č. 86 s. 226-227., and O obraze napsal Karel van Mander: "Obzvláště půvabná je nahá žena s nádherným obličejem, je to Mír s olivovou ratolestí, a zašlapává do země válku nebo válečnické předměty. S ní jsou na obraze Hojnost, Umění, Malířství a další alegorické postavy, které symbolizují, že v dobách míru kvete blahobyt a umění" (Mander 1604, 291r, překlad Jana Kuchtová). Kompozice je totožná s Aachenovým obrazem Diany (Vaduz, Diana), což demonstruje zaměnitelnost alegorií a mytologických výjevů v rudolfinském umění (Kaufmann 1988, 147). Personifikace Umění a vědy původně držela meč a představovala Spravedlnost.
Nástěnná malba, uprostřed štukového medailonu figurální skupina v oblacích. Dole sedí Venuše, v pravé ruce drží jablko, vedle ní sedí Juno s pávem, u jejích nohou letí Amor. Nad oběmi bohyněmi letí Minerva ve zbroji, vlevo v oblaku sedí Saturn., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.
Nástropní malba v budově saly terreny: ve vojenském táboře v popředí Mucius Scaevola drží ruju v ohni zapáleném na oltáři. Tvář je obrácená ke stanu, v němž sedí vousatý muž s turbanem na hlavě (etruský král Porsena)., Přibyl 2002#, 9, s. 26., and Sala terrena je z roku 1730 (Michal Dienzenhofer). Výjev je ilustrací slavného příkladu římského hrdinství z Tita Livia (2, 12).
Nástropní malba: po napůl zbořeném dřevěném mostě cválá proti útočníkům Horatius Cocles na koni, v pravé ruce napřažené kopí, v levé ruce štít. Kolem na zemi mrtví a zranění vojáci (všichni mají antickou zbroj)., Velc 1904, 295-296., Přibyl 2002#, 9, s. 26., and Sala terrena je z roku 1730 (Michal Dienzenhofer). Výjev je ilustrací slavného příkladu římského hrdinství z Tita Livia (2, 10).
Dvě sochy na sloupech vstupní brány. Kamenné sochy římských vojínů v podživotní velikosti v kontrapostu, levá noha vykročena. Vojín oděn v šat římského bojovníka s pláštěm bohatě zřaseným, přehozeným přes levé rameno, druhý cíp obtáčí pravý bok a je přichycen vlevo u pasu. Obě ruce pokrčeny v bojovém gestu. Na hlavě přilba, hlava pootočena k levému rameni.
Pískovcová socha na soklu. Figura sedícího muže, postava v antické zbroji a plášti, levicí se opírá o štít, pravá ruka drží na kolenou přilbu, na hlavě vavřínový věnec: římský císař (Mars). and Poche 1982#, s. 207-209.
Nad krbem stukový reliéf, v oblacích jede vůz tažený holubicemi..., http://www.viennatouristguide.at/Allerlei/Mythologie/Venus_Belvedere/ubvenus.htm, and Im Marmorsaal des Unteren Belvederes befinden sich zwei Kamine (Ost- und Westwand). Bekrönt werden sie von von einem gefesselten Kriegsgefangenen und Kriegstrophäen aus Marmor. Einige Teile der Kriegsbeute sind heute im Heeresgeschichtlichen Museum im Arsenal bzw. im Wien-Museum am Karlsplatz zu sehen. Die Kamindekorationen weisen auf die Gründung Roms hin: Die Marmorreliefs zeigen den Trojaner Aeneas (den Gründer Roms) und seine Mutter Venus. Kriegstrophäen oberhalb der Kamine Venus in der Schmiede des Vulcanos