Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře vousatého muže, na levé ruce drží sokola, pod pravou rukou kotvu., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost.
Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz). Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Štukový reliéf: Naděje (dlouhé šaty, závoj) sedí s kotvou na klíně., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Další klíčové křesťanské ctnosti, Spes a Fides, jsou umístěny na protilehlých stranách sálu.
The taxonomy of Diplectanum Diesing, 1858, a genus of monopisthocotylean monogeneans, remains unsettled and needs to be revised based on new morphological criteria. Recent studies in monopisthocotyleans have shown that the muscle arrangement in the posterior attachment organ (haptor) differs between congeneric species and can be used as an additional criterion in genus-level taxonomy. To explore the possibility of using the haptoral musculature and nervous system in the taxonomy of Diplectanum, we conducted a detailed confocal-microscopy study of three species of Diplectanum (D. aculeatum Parona et Perugia, 1889, D. sciaenae van Beneden et Hesse, 1863 and D. similis Bychowsky, 1957) with phalloidin staining for muscle and indirect immunostaining for 5HT and FMRFamide. A further goal was to clarify the functional mechanics of the haptor and the role of its essential components (squamodiscs and anchors) in attachment to the host. The system of connecting bars and gaffing anchors was found to have a complex musculature consisting of 23 muscles in D. aculeatum and D. sciaenae, and 21 muscles in D. similis. The squamodiscs were shown to be operated by several groups of muscles attached primarily to the area termed the squamodisc fulcrum. Most of the haptoral musculature is identical in D. aculeatum and D. sciaenae and these species differ only in the presence of a muscle sheath around the tissue strand between the squamodiscs in D. sciaenae and in the different patterns of superficial squamodisc muscles. Diplectanum similis shows more significant differences from the other two species: besides lacking two of the haptoral muscles, it also differs in the shapes and arrangement of several other muscles. The nervous system of all three species conforms to the general pattern typical for the Dactylogyroidea and shows little variation between species., Anatoly A. Petrov, Evgenija V. Dmitrieva, Maryana P. Popyuk, Pavel I. Gerasev, Sergey A. Petrov., and Obsahuje bibliografii
Na fasádě průčelí, pod hlavní římsou, kartuše s alegoriemi osmi ctností s doprovodnými latinskými nápisy. Šestá zleva postava sedící ženy, řetězem je připoutána ke sloupu, vedle sloupu kotva - Naděje (Spes)., Hilmera 1953#, s. 21-22., and Poche 1982#, s. 519-520.
Kresba (366 x 267 mm). Postava sedící ženy v antikizující drapérii - obě ruce sepjaté, u levé nohy kotva, pod pravou nohou přesýpací hodiny., Zlatohlávek 1997#, 228, č. XXVII., and Původně ve sbírce Jiřího Karáska ze Lvovic. Alegorie Ctnosti (patrně pro refektář konventu na Monte Oliveto v Neapoli (srov. Zlatohlávek 1997, 228).
At maturity, the endoparasitoid larvae of several subfamilies of the Braconidae have to emerge from inside of the host to pupate. Although the hosts hormonal milieu and the timing of larval parasitoid emergence have been studied, no report has yet focused on the physiological state of the host in connection with the emergence behavior of endoparasitoids. We investigated the mechanism of larval emergence behavior in a gregarious endoparasitoid, Cotesia kariyai. The parasitoid larvae inserted their mandibles into the host cuticle and perforated the integument by moving their head-capsule backwards and forwards. The emerging parasitoid larva must have a physical support (an "anchor") with the terminal appendages in order to exert the necessary pressure to cut the host integument. Morphological observations revealed that each parasitoid larva was enveloped in a capsule just before emerging from their host. Eight and nine day-old parasitoid larvae secreted material around their bodies to form these capsules. This material consisted of acid-glycoproteins which coated the exuvium of the 2nd instar larvae. The haemolymph volume of the parasitised host also decreased in later stages and was dramatically reduced immediatly prior to parasitoid emergence. This final reduction of the host haemolymph volume is the result of absorption by parasitoid larvae. This mechanism allows the parasitoid larvae to create an anchor more easily. The parasitoid larvae could also adhere to each other with the glycoprotein. In addition, these capsules prevent the leaking of host haemolymph through the emergence hole; these holes on the host integument were plugged by the capsules after parasitoid emergence. Although the pressure acquired by the anchor was lost once the head of the parasitoid larvae emerges from the host integument, the parasitoid larvae crawls out of the host cavity using backward pointing spines which enable the parasitoid to grip the capsule and move forward via peristaltic contractions.