Hikisch Rezső (1876-1934) byl stavitel a universitní profesor. Náhrobek je patrně z roku 1917, kdy zemřela první pohřbená osoba. Na podstavci rakev ve tvaru antického sarkofágu, na čelní straně reliéf - figurální scéna představující tři ženy v antických řízách - sudičky, nebo v antice bohyně osudu Klóthó, Lachesis a Atropos. Jedna drží vřeteno s přízí, druhá patrně váhy (poškozeno) a třetí nůžky., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat042.htm (13.06.2006), and Sarkofág, v antice schránka na tělo zemřelého, byl od doby neoklasicismu velmi oblíbeným symbolickým prvkem. Bohyně osudu, moiry (Moirai, lat. Parcae), dcery boha Dia, Klóthó s vřetenem rozpřádá dny života, lidský osud, Lachesis s mírou nebo váhou ho rozvíjí, Athropos s knihou života, slunečními hodinami nebo nůžkami, jimiž přestřihovala nit života, ukončuje. Všechny tři předly nit osudu, svým zpěvem doprovázely harmonii sfér (naše sudičky jsou jen velmi vzdálené), nad nimi vládne Osud, jsou jenom jeho střážci a vykonavatelkami. Řekové si je představovali jako stařeny, nejstarší zobrazení je na reliéfu z Pergamonu, Brit.Mus), pak v renesanci a později. Formální uměleckou inspirací mohl být reliéf se stejným námětem (především postava Klóthó) zobrazený na náhrobku Alexandra von der Mark v Berlíně (J. G. Schadow, 1788 - 1790).
V prvním patře sál, v šíři středního rizalitu, na západní stěně malba - tři figurální výjevy ve štukových rámech. Alegorie Moudrosti, Píle a Síly. and Poche 1977#, 581-582.
Figura mladé ženy v exotickém oděvu - šupinatý pancíř a krátká suknice s pláštěm, pravá ruka v bok, levice se opírá o pařez., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 39-40., and Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura mladíka v krátké tunice, kolem pasu plachetka se semeny, která nabírá pravicí., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Figura nahého stojícího muže, se zástěrou kolem pasu, plnovous, na hlavě klobouk, v levé ruce drží srp, u nohou obilný snop., Samek 1999#, 64-65., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Figura stojícího muže, plnovous, kalhoty, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk. U nohou sud vína, v pravé ruce džbán, v levici hrozen vína., Samek 1999#, 64-65., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Plastika stojícího nahého mladíka s přehozenou drapérií, oběma rukama drží nádobu s rosou, nad čelem má netopýra, u nohou zapadající slunce., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 33., and Socha boha Vespera jako personifikace soumraku (Luciferus) stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojícího muže, plnovous, na hlavě čaqpka, celý se halí do pláště., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Šestipodlažní nárožní budova úřadu, dříve Kreditní banka, dnes Ministerstvo financí. Eklektická stavba s řecko-římskými dekorativními prvky, s bohatě sochařsky zdobenou fasádou. Nad vchodem pod římsou nesou dva géniové svatoštěpánskou korunu se znakem Uherského království, pod nimi putti a dvě mužské alegorické postavy - Obchod v podobě Merkura (Kereskedelem) a Průmysl (Ipar). Na nárožní fasádě směřující do Nádor tér jsou opět putti a dvě ženské postavy - alegorie Zemědělství (kosa a obilné klasy, Mezögazdaság) a Vinařství (vinné hrozny a džbán, Bortermelés); dále nad vchodem směřujícím do náměstí alegorie Ctnosti (žena s kolem) a Svornosti (žena se opírá o fasces), alegorie Mateřství (žena s dětmi), opět alegorie Obchodu -Spořivosti (Merkur s úlem a modelem budovy) a alegorie Plodnosti (žena s dětmi); alegorie Krásy (Venuše) a alegorie Vědy (Athéna, štít, kopí, sova). and Medvey 1939, s. 44; Demski 1999, s. 255; Gerle 1994, s. 51.