Ve druhém patře sál s bohatou štukovou dekorací stěn a stropu: ženy a putti při sklizni ovoce, na krbech alegorické postavy, nad dveřmi busty císařů., Poche 1977#, s. 76., and Anděl 1984#, s. 43.
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Reliéfy na modelu vázy ve vzorníku výrobků železáren v Blansku zobrazovaly alegorie Proměny lásky v lidském věku: Dětství, Dospívání, Mužný věk a Stáří. Scénky uvádí "prodávání" amorků z klícky., Nejezchleb 2000#., Čeladín 2011#, 8. 8. 2011., and Tvar monumentálního krateru vycházel z antické památky, tzv. Vázy Medici, dnes je ve sbírkách Galerie Uffizi ve Florencii. Feliéf je inspirován Thorvaldsenovým reliéfem, který se odvolává na antickou fresku s motivem prodávání amorků, objevenou roku 1759 v lázních Stabiae pod Vesuvem. Pískovcová váza Friedricha Distelbartha, z roku 1931 obě inspirace spojuje. Kopie monumentální kráterové vázy s Thornvalsenovým reliéfem byly v Blansku vyráběny v 19. století, ale žádný z jejich litinových výrobků se nedochoval. Nejstarší dochovaný vzorník, v němž je krater vyobrazen, pochází až ze šedesátých let 19. století.
Na atice šest alegorických soch: Minerva (přilbice, štít, sova, kniha, vedle ní sedí mladík), Moudrost, Láska k vlasti, Mlčenlivost, Čistota srdce, Učenost (Boží moudrost). and V plastikách je naznačen nový osvícenecký ideál, pojetí ctností (Láska k vlasti)
Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
V dřevěném obložení stěn, v nikách, alegorické figury čtyř Světadílů, dřevěné polychromované ženské figury. Na římse nad nikami Géniové, dále alegorie věd a umění. and Samek 1994#, 192-193.
Na soklu travertinová socha sedící ženské postavy. and Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1269&qt=&qc= (27. 1. 2013)).
Kresba štětcem, olejová tempera na papíře (251 x 192 mm a 227 x 176 mm). Dvě studie mužského aktu s delfínem, plnovous, vlasy propleteny vodními rostlinami. and Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 34-35.