Mědiryt (67, 3 x 42, 1 cm): portrétní busta císaře Matyáše v alegorickém zarámování. Dole je císařský orel s mečem a křížem na globu, pod nímž Závist (hady místo vlasů) a Hloupost (oslí uši). Po stranách portrétu nalevo Uměřenost, muž s kopím krotí Pegase, stojí na válečných trofejích. Napravo Victoria (křídla, přilba, kopí, věnec) zabíjí draka, za ní Sláva (křídla) troubí na trubku. Nad portrétem jsou tři Grácie, tančí a sypou mince a plody z rohů hojnosti. Nahoře se snáší putti s císařskou korunou., Fučíková 1997#, I/371., and Kromě tradičních atributů císařství lze na rytině najít i dva ohlasy antických sochařských typů. Uměřenost krotící Pegasa (to jest výmluvnost) je ohlasem slavného a často napodobovaného sousoší (Dioskurů ?) krotících koně. Jejich neobyčejná proslulost byla důsledkem pozdně antického nápisu, který jednu sochy přiřkl Feidiovi a druhou neméně slavnému sochaři Praxitelovi, dále jejich kolosálního měřítka i skutečnosti, že sousoší Římě stálo od doby antického císařství. Dalším antickým citátem na Matyášově portrétu jsou tři tančící Grácie, které se v pražském rudolfinském umění často objevují jako alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující císařskou vládu. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především z exempláře se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Citáty slavných antických soch měly patrně měly patrně naznačit, že Matyášovo vítězství je i triumfem kultury a civilizace.
Bronz: Rudolf II. je zobrazen v pancíři, na němž nalevo Victoria (křídla, nahá, věnec a palmová ratolest) a napravo Fama (křídla, nahá), troubí na trumpetu, druhou má v levé ruce. Obě personificace jsou zobrazeny nad trofejemi., Fučíková 1988#, s. 126, and Jednodušší než busta z roku 1603 (viz: Wien, KM, Vries, Poprsí Rudolfa II.), ale portrét realističtější.
Bronz (112 cm): Rudolf II. je zobrazen v pancíři, nalevo Victoria (palmová ratolest a věnec), napravo Fama troubí na dvě trubky, obě nahé. Na podstavci orel, Kozoroh, Jupiter a Merkur., Fučíková 1997#, I/122, and Inspirováno bustou Karla V. (Leone Leoni), kde také podstavec podle antických vzorů. Postavy na podstavci mají symbolický význam: orel = antické císařství, Kozoroh = císař Augustus, Jupiter = císařský majestát, Merkur = moudrost. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.
Olej na pergamenu (34 x 42 cm): v pozadí je bitva mezi císařským vojskem a Turky na soutoku Sávy a Kupy, personifikace obou řek v popředí (nazí muži s nádobami s vytékající voou). Uprostřed na ostrově sedí personifikace Chorvatska nebo Štýrska (koruna, žezlo), které Victoria s palmovou ratolestí vkládá na hlavu vavřínový věnec. Na nebi orel podporovaný příznivým větrem (foukající obličej) vztahuje pařát na turecký půlměsíc., Fusenig 2010#, s. 237 a č. 95., and Součást série obrazů oslavujících turecké války, které byly ve formě knihy (11-14 obrazů) součást císařské sbírky v Praze (dochovalo se 7 maleb a kresebné kopie 14 maleb). Antická symbolika se na obraze objevuje v podobě personifikací řek, Viktorie s atributy a Jupiterova orla na nebi.
Olej na pergamenu (34 x 42 cm): noční scéna dobytí Rábu je zobrazena napravo, v popředí je personifikace Rábu objímající sloup, na něž sedí císařský orel. Pravicí drží za vlasy Turka, který jí odvazuje pouta. Zleva k Rábí přistupuje Victoria, v levicí drží roh hojnosti a palmovou ratolest, pravicí korunuje Ráb vavřínovým věncem. Na nebesích je Diana s měsíčním srpkem, před ní klečí Juno (páv), která svit měsíce skrývá pláštěm. Napravo na nebi světlo s nápisem "Jehael" (Jahwe) - poukaz na to, že vítězství bylo božím zásahem., Fusenig 2010#, s. 237, č. 97 a 101., and Součást série obrazů oslavujících turecké války, které byly ve formě knihy (11-14 obrazů) součást císařské sbírky v Praze (dochovalo se 7 maleb a kresebné kopie 14 maleb). Juno zaclánějící měsíční srpek připomíná, že dobytí peevnosti umožnila bezměsíční noc, znamení boží přízně. Na kresbě dochované v Berlíně (Staatliche Museen, Kupferstichkabinett inv. č. KdZ 4722) má postava u nohou Rábu podobu Occasio. Antické božstvo dobré příležitosti, Occasio (Kairos), mělo vlasy jenom na přední straně hlavy na znamení, že jakmile se k nám obrátí zády, již ji nelze chytit.
Obelisk, na jeho vrcholu bronzová socha ženy v antické říze s věncem na hlavě, stojí na glóbu. Okřídlená ženská postava, v levici drží ratolest, v pozdvižené pravici vavřínový věnec. and Pomník generála Kopala se sochou bohyně Vítězství objednala městská rada na počest vítězství císařských vojsk v rakousko-sardinské válce.