The authors discuss three graphittonkeramik vessels from the stronghold at Ostróg in Racibórz (Silesia), which show diverse utilitarian qualities in terms of sizes, capacities and diverse wall thicknesses. All were produced in a style characteristic of 12th – 13th century North Moravian pottery. The examinations included physico-chemical analyses to determine the mineralogical and chemical composition of the ceramic masses, the temperatures of burning-out and the water permeability of the ceramic products. The aims were to determine the degree of homogeneity among the vessels in respect of ceramic mass competition and production techniques, and to compare the analysed features to those of other Silesian and Moravian products examined previously. The results obtained support the hypothesis of the local production of graphittonkeramik in the Racibórz area. The investigations did not reveal any special qualities in the graphite that would have improved the quality of the products. The authors believe that the admixture of graphite schist facilitated the preparation of the ceramic mass and working on a jolley. The exceptional softness of graphite and its grain slide characteristics were thus beneficial. and Na fragmentech tří grafitových nádob z raně středověkého hradu Ostróg v Ratiboři autoři prezentují rozdílné užitné vlastnosti, určené tloušťkou stěn, velikostí a obsahem nádob. Exempláře morfologicky odpovídají severomoravské keramice z 12.–13. století. Chemicko-fyzikální analýzy stanovily chemické a mineralogické složení hrnčířské masy i teplotu výpalu a nasákavost vodou. Cílem analýz bylo určení shod a rozdílů ve složení hrnčířské masy a výrobní technologie a porovnání těchto vlastností s dříve zkoumanými nádobami ze Slezska a Moravy. Získané výsledky svědčí o lokální produkci grafitové keramiky v regionu Ratiboře. Nebylo zjištěno, že by použití grafitu podstatně zvyšovalo jakost výrobků. Autoři se kloní k názoru, že grafitová příměs sloužila především k usnadnění práce s hrnčířskou masou při její přípravě a ve fázi vytáčení. Využívána při tom byla výjimečná měkkost grafitu a jeho charakteristická klouzavost.
The paper presents the results of the first stage of experimental research on reconstruction of the bloomery process in the slag-pit furnace of the Tarchalice type. The phenomenon of bloomery furnaces from the Przeworsk culture settlement in Tarchalice (Tarxdorf), Lower Silesia, Poland, has been known to the scientific community since 1903. With regard to ancient slag-pit furnaces discovered in the second half of the twentieth century in the Świętokrzyskie Mountains and Mazovia region, these features had two-times larger diameter of slag-pits and almost four-times greater weight of slag blocks. The large sizes of the slag-pits suggested dissimilarity of conditions of running the process, formation of iron bloom and block of slag in relation to quite well known from scientific experiments the bloomery process from the Świętokrzyskie Mountains. and V příspěvku jsou prezentovány výsledky první fáze experimentálního výzkumu rekonstrukce procesu přímé výroby železa v pecích se zahloubenou nístějí typu Tarchalice. Fenomén železářských pecí převorské kultury v Tarchalicích v Dolním Slezsku je odborné veřejnosti znám již od roku 1903. Pokud jde o starověké pece se zahloubenou nístějí, objevené ve druhé polovině 20. století ve Svatokřížských horách a na Mazovsku, tyto objekty měly dvojnásobně větší průměr nístějí a téměř čtyřnásobně větší hmotnost struskových bloků. Velké rozměry zahloubených nístějí naznačovaly rozdílné podmínky procesu tavby, tvorby železné houby a bloku strusky oproti, z vědeckých pokusů poměrně dobře známému, procesu přímé výroby železa ve Svatokřížských horách.
Nad názvem: Z fytopathologického ústavu Státních výzkumných ústavů pro výrobu rostlinnou v Praze, fytopathologické sekce Moravského zemského výzkumného ústavu zemědělského v Brně, fytopatholog. ústavu Štátnych výzkumných ústavov zemedelských v Bratislave, fytopatholog. ústavu Štátných výzkumných ústavov zemedelských v Košiciách a z ústavu pro ochranu lesů Státních výzkumných ústavů lesnických v Praze