Mědirytina (40,1 x 32,4 cm): podobizna Hanse von Aachena v alegorickém rámu. Nahoře po stranách dva putti kreslící podle antických soch, uprostřed sedí na kouli Occassio se vzdutou plachtou. Occassio drží za prameny vlasů dole stojící Herkules (lví kůže a jablka Hesperidek), napravo Malířství (paleta, štětce a malštok). Dole v medailonu alegorický výjev s Herkulem na rozcestí, před ním je strmá skála, po níž se šplhá postava k chrámu ctnosti na vrcholu. and Fusenig 2010# č. 62 s. 191.
Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).
V pravé části hlavního křídla reprezentační mramorové schodiště, nad ním nástropní malba., Ledvinka 1995#, 262-266., and Malířská výzdoba v pompejském stylu.
Olej na plátně (88, 5 x 77, 1 cm). Poprsí ženy z polo profilu, v levé ruce drží paletu se štětci, v ptavici odlitek ženské tváře, za ženou v dálce putto a žena. and Vlnas 2005, 104-106.
Kresba perem a štětcem (180 x 137 cm). Na schodovém soklu sedí pootočená zády nahá ženská postava, v levé ruce drží paletu se štetci, pravá ruka spočívá na stehně, dívá se na stojan s obrazem. Na obraze nahá žena s dítětem, patrně Venuše s Amorem. and Volrábová 2007#, 62-63.
Mědiryt podle B. Sprangera (67, 8 x 49, 8 cm): tři nahé Múzy malířství, sochařství a architektury - Pictura (paleta se štětci), Sculptura (soška, odpichovátko), Architectura (úhelník, plán, odpichovátko). Za Múzami je skrytý beran, o kterého se zády opírají. Múzy se jednou rukou navzájem objímají, druhou se drží levice Famy (křídla, trumpeta), která je za troubení vynáší k bohům na nebesa. Olympští bohové sedí na oblaku vlevo nahoře. Uprostřed je Jupiter (křídlený blesk, orel) s rysy císaře Rudolfa II., který na Múzy ukazuje nataženou levicí. Múzy Jupiterovi gesty doporučuje nalevo Minerva (zbroj, štít) a napravo Merkur (caduceus). Za Merkurem sedí Neptun (trojzubec), mezi Merurem a Jupiterem lze rozeznat Pluta (dvojzubec) a Saturna (kosa). Pod Múzami Amor (luk a toulec) s vavřínovým věncem ve zdvižené pravici, za ním palmový list. Amorova levá ruka spočívá na znaku Antverp, kterým Spranger obraz věnoval. Amor sedí na oblačném sloupu, který vynáší Múzy na nebe, v něm hlava Zefyra foukajícího na Múzy. Napravo je přímořská krajina, v popředí triumfální oblouk s císařským znakem, před nímž je shromáždění, v jehož čele stojí císař a papež, nalevo je vedle sebe císařský prapor (dvouhlavý orel) a prapor papežský (tiára s klíči), napravo jsou prapory habsburských zemí. Papež a císař pozorují umělce při práci, malíře, sochaře a architekta. Malíř na rozměrné plátno maluje antikou inspirované téma, Victorii s věncem, po antickém způsobu je nahý. Sochař tvoří rovněž antikizující dílo, sochu říčního božstva (vedle socha sfingy a antické mužské torzo), na vítězném oblouku stojí architekt a řídí stavbu tyčící se u levého okraje obrazu. Architekt stojí u žebříku vedoucího na novostavbu, na jejíž střeše pracují zedníci. Architektonické pojetí stavby je renesanční (okno rámované antikizujícími pilastry). Zatímco oblak s olympskými bohy i skupina s umělci vlevo dole jsou osvětleny zářivými nebeskými paprsky, pravá polovina obrazu tone v temnotě, v níž je turecké vojsko (turbany, kaftany, turecké standarty a praporce). Turek v poředí právě vystřelil šíp na Múzy. Spranger k dílu vytvořil tři přípravné kresby (Mnichov, Staatliche Graphische Sammlung inv. 2195, 13696 a 13764) ., Fučíková 1997#, I/328, and Alegorický výjev je oslavou renesance a římského císařství jakožto záštity kultury a evropské civilizace, kterou chrání před barbary. Politický aspekt výjevu je naznačen fyziognomií Jupitera (císař Rudolfa II.) a beranem za Múzami odkazujícím na habsburský řád zlatého rouna (symbol boje proti nepřátelům křesťanství). Zcela jednoznačně je politický charakter alegorie vyjádřen císařskými vlajkami a císařským znakem na vítězném oblouku. Císařská vlajka je navíc nad vlajkou papežskou, čímž byl císař oslaven jako ochránce křesťanství, což bylo velice aktuální téma vzhledem k turecké hrozbě. Tento výklad se opírá o rytinu a doprovodnou báseň, která vychází z klasicistní triády: rozkvět umění v antickém Řecku (Hellada a Lysippos), úpadek v důsledku invaze barbarů, která zasáhla i Evropu a znovuzrození pod záštitou Jupitera, tedy návrat k antické velkoleposti. To je na obraze naznačeno tím, že všichni umělci tvoří antikou inspirovaná díla. Malíř je navíc po antickém způsobu nahý, architekt řídí novostavbu inspirovanou antikou ze střechy antického římského vítězného oblouku (doslovně stojí na antických základech evropské kulturu). Sochař má vedle sochy, na které právě pracuje, antickou sochu (patrně slavné Torso Belvedere) a egyptskou sfingu (egytptská inspirace antického řeckého sochařství byla antickými autory všeobecně uznávána). Trojice Múz je rovněř pojata na antický způsob a evokuje slavné antické sousoší tří Grácií. Sprangerova alegorie je tedy oslavou císařství, konkrétně Rudolfa II., jako obnovitele kultury antického Řecka a Říma.
Mědirytina (333x 500 mm). Figurální scéna v krajině s architekturou a horami. Dole uprostřed putto s věncem a štítem, nad ním oblak, v něm tři nahé ženy ve společném objetí - múzy umění: Malířství (paleta se štětci), Sochařství (soška), Architektura (kružítko, úhelník). Nad nimi Fáma s trubkou uvádí múzy před olympské bohy sedící na oblacích v čele s Jupiterem (ve tváři rysy Rudolfa II.) a Minervou., Vlnas 2005, 106-107., and Rytina podle obrazu Batholomea Sprangera.
Olej na plátně (158 x 113 cm). Figurální scéna v krajině s architekturou a horami. Dole uprostřed putto s věncem a štítem, nad ním oblak, v něm tři nahé ženy ve společném objetí - múzy umění: Malířství (paleta se štětci), Sochařství (soška), Architektura (kružítko, úhelník). Nad nimi Fáma s trubkou uvádí múzy před olympské bohy sedící na oblacích v čele s Jupiterem (ve tváři rysy Rudolfa II.) a Minervou., Vlnas 2005, 106-107., and Kopie Sprangerova obrazu.
Nárožní nájemní dům, třípatrová budova s nárožní nástavbou. Na nároží ve výklenku socha dívky, v posledním patře arkády s figurálním reliéfem. Dvě ženské postavy s atributy (malířská paleta se štětcem a lyra). Na arkýři do Chopinovy ulice dva reliéfy s alegorií ročních dob: žena zahalená v závoji (Zima), žena s věncem z květů a obilí (Léto).
Pětipodlažní řadový nájemní dům s bohatou výzdobou fasády. Na průčelním rizalitu od 2. do 5. patra mozaiková výzdoba, pod římsou štukové reliéfy. Pod okny druhého, třetího, čtvrtého a pátého patra barevná mozaika figurálními scénami. Ve druhém patře dvě dvojice mužů v soudobých pracovních oděvech provádějí stavební, kamenické a truhlářské práce - alegorie stavitelství. Pod okny třetího patra mladá žena, stuha ve vlasech, hlava otočená k levé ruce, v níž drží sošku, v pravé svěšené ruce drží špachtli - personifikace sochařství. Pod okny čtvrtého patra postava mladé ženy se stuhou ve vlasech, v levé ruce drží rozvinutý svitek papíru, pravou, na něm kružítkem rýsuje - personifikace architektury. Pod oknem pátého patra postava mladé ženy, ve vlasech stuha, levá ruka drží paletu a štětec, pravá svěšená, drží štětec - personifikace malířství. Pod římsou, po stranách okna v pátém patře dvojice štukových reliéfů. Na levé straně nahá ženská postava částečně zahalená drapérií, v levé ruce drží model budapešťského řetězového mostu, v pravé ruce nečitelný předmět (patrně kladivo), na zemi u její pravé nohy leží fragment antické hlavice - personifikace architektury. Na pravé straně okna nahá ženská postava částečně zahalená drapérií, v levé ruce drží nějaký nečitelný předmět (patrně dláto) - personifikace Sochařství., Ráday 1998, s. 210, 315., and Výjevy jsou po formální stránce poplatné eklektické secesní a novobarokní stylizaci, ale po významové stránce navazují na pokračující antickou tradici alegorií. Jsou zde zobrazeny figurální personifikace různých současných pracovních činností spojených s realizací architektonického návrhu domu - Stavitelství, Architektura, Sochařství, Malířství.