Pediment se štukovým reliéfem (v. 198, š. 560 cm): Orfeus sedí a hraje na lyru, kolem něho sedí různá zvířata., Denkstein 1958#, 154, č. k. 185, obr. 168, 169., and Reliéf s Orfeem pochází z klasicistní budovy veřejné tančírny na ostrově Štvanici v Praze, zbořené r. 1909. Orfeus hrající zvířatům byl inspirován antickým příběhem, souvisel však patrně také s názvem a původním společenským využitím ostrova. Od 16. století tu byla dřevěná kruhová budova, která do roku 1802 sloužila jako amfiteátr, v němž byla pro zábavu štvána zvěř (jeleni, medvědi, kozy, oslíci).
Budova tančírny (zbořena 1909) na ostrově Štvanice měla v průčelí štít zdobený reliéfem s figurálním výjevem., Lapidárium 1993#, s. 102, č. k. 386., and Výjev představuje Orfea, hraje na lyru zvířatům.
Pohár z čirého skla, vzor matně řezaný. Na kalichovité kupě krajina se sedícími postavami - Orfeus s lyrou, Mars opřený o štít, Venuše mezi keři. V pozadí výjevu opice, lev, pták. and Drahotová 1989#, s. 66.
Po straně arkýře Lukrécie a Orfeus. Celá fasáda je pokryta figurálními výjevy s biblickou tematikou a německými nápisy. Výjevy jsou zarámovány do iluzivního architektonického rámce. Nad oknem arkýře datum 1547, pod arkýřem 1548 a monogram mydláře Wolfganga Schneidera doprovázený jeho merkou, mydlářskou kádí. and Chamonikola 1999#, č. 110.
Jednopatrový dům s arkádami. V loubí zbytky nástěnné malby, na boční fasádě, nad západním bočním pasem snad Orfeus hrající zvířatům (zachována dvě zvířata a nohy stojící postavy) a snad Herkules zabíjející Caca (muž v dobovém oděvu v levé ruce drží napřažený kyj, pravou drží muže s mečem za vlasy). and Chamonikola 1999#, č. 106.
Olej na dřevě. Scéna v zalesněné krajině s potokem. Uprostřed obrazu sedí Orfeus pod olivovníkem, hraje na lyru, kolem něho naslouchají zvířata a ptáci., Seifertová, Ševčík 1997, s. 107-108, č.k. 27, and Od roku 1780 v Lichtenstejnských sbírkách (Valtice, Vaduz), pak v muzeu v Solothurnu. Protějšek k obrazu Circe (Krotitelka zvířat).
Olej na dřevě (68 x 127 cm): Orfeus hraje na lira di braccio, sedí pod stromem v krajině zaplněné zvířaty., Pujmanová 1997#, 54., and Obraz pochází z knížecí lichtenštejnské sbírky na zámku v Lednici, kde je doložen 1893. O tématu srov. Exemplum: Orfeus.
Figurální výjev. V hlavním pásu na severní stěně je zobrazen Orfeus (nahý, plnovous) hrající zvířatům na violu da gamba. Podle mýtu Orfeova hra přilákala nejen nejen lidi, ale i zvířata, stromy a skály. Tento aspekt je zdůrazněn okázalou nesourodostí zobrazené flory a fauny. Vedle mýtických (jednorožec) a divokých zvířat jsou zobrazena i zvířata domácí (pes, koza). Vedle exotických zvířat jako je lev je zobrazena místní fauna (veverka, kamzíci atd.), obdobný charakter má i les, v němž jsou duby, ale i palma. Do výjevu se zakrojuje tympanon dveří, v němž je madailón s portrétem Zachariáše z Hradce, který nesou dva putti. Význam portálu je zdůrazněn tím, že jej rámují iluzivní pilastry. Výjev je součástí ikonografického programu, jehož další části tvoří pás loveckých výjevů na soklu, protějšek k výjevu s Orfeem tvoří výjev se stětím Jana Křtitele a Herodovou hostinou na jižní stěně, na západě a východě jsou personifikace neřestí., Chamonikola 1999#, č. 115., and První reprezentační interiér s antickou tématikou v českých zemích. Orfeus je zobrazen jako kulturní héroj, který svým zpěvem proměnil pustou pláň v "locus amoenus", místo zastíněné stromy, bohaté na vodu a zvěř, což demostrují lovecké výjevy na soklu. Orfeus je s největší pravděpodobností kryptoportétem Zachariáše z Hradce. Objednavatel je zobrazen v medailónu nade dveřmi, takže se dívá na Orfea. Jako analogii a možnou inspiraci této autostylizace lze uvést Bronzinův obraz Cosima I. jako Orfea hrajícího na violu da gamba, jenž je rovněž zobrazený v heroické nahotě. V souladu s touto interpretací jsou zbývající výjevy v místnosti, zatímco výjev s Orfeem symbolizuje především kultivaci přírody, výjevy s Herodem a personifikace nectností názorně demonstrují nutnost kultivace člověka, což je rovněž úkolem ideálního vladaře.