Studie se zabývá "oživeným" žánrem literárního atlasu nejen jako prostředkem heuristické dokumentace a poznávací turistiky, ale i jako metodologickým impulsem moderního literárněhistorického výzkumu. Ve svém hodnocení se inspiruje slovinskou publikací Literarni atlas Ljubljane (2014) kolektivu autorů ZRC SAZU: M. Dolgana (Ústav pro slovinskou literaturu a literární vědu), J. Fridlové a M. Volkové (Geografický ústav Antona Melika), která přináší hesla 94 slovinských spisovatelů a 11 map dokumentujících od středověku až po současnost život a dílo těchto osobností spjatých s lublaňskými lokacemi. Propojení textové a zeměpisné části prostřednictvím grafických a číselných symbolů umožňuje pracovat s Atlasem diachronně (z hlediska historických období a literárních směrů) a strukturně (z hlediska prostorové orientace). Atlas chápe literární areál slovinské metropole jako specifický projev kulturní paměti, jako antropologický fenomén studovaný v rámci moderní biografistiky a kulturní historie. Celkově Atlas jako nesyžetový žánr událostní historiografie vytváří alternativní literární dějiny založené na personalizaci a intelektualizaci literárních hodnot. and The paper describes the 'revived' genre of literary atlas not only as a means of heuristic documentation and instructive tourism but as a methodological impulse for modern research in the field of literary history. Its valuation is inspired by Literarni atlas Ljubljane [The Literary Atlas of Ljubljana] (2014), a ZRC SAZU team publication authored by M. Dolgan (The Institute of Slovenian Literature); J. Fridl and M. Volk (Anton Melik Geographical Institute) which contains entries for 94 Slovenian writers and 11 maps documenting life and works of the profiled luminaries of Ljubljana from the Middle Ages to the present day. The textual and geographical sections of the Atlas being interconnected through graphical and numerical symbols enables the reader both diachronic and structural reference (i. e. study of historical periods and literary movements as well as geographical location, respectively). The Atlas presents the area of the Slovenian capital city as a specific manifestation of cultural memory, as an anthropological phenomenon researched within modern biographical studies and cultural history. In general, the Atlas, as a non-fiction genre of event historiography, creates an alternative literary history based on the personalisation and intellectualisation of literary values.