Budova v klasickém stylu s neorenesančními prvky, na půdorysu tří spojených antických chrámů se sloupy a tympanonem. Výzdoba tympanonu: uprostřed stojí nahá mužská postava s přehozenou drapérií - Apollón, která ukazuje na jednoho z Kentaurů, který chce unést ženu. Po obou stranách další postavy mužů, žen a Kentaurů., Hájos 2001, s. 42 - 51., and Budování budapešťského muzea umění je ovlivněno budováním obdobných evropských muzeí ve Vídni, Berlíně, Kodani atd., nicméně zde je budova důsledně inspirována klasickou architekturou. Část budovy je kopií Diova chrámu v Olympii, včetně sochařské výzdoby štítu (Boj Kentaurů s Lapithy), 470 - 456 př. Kr. Na západní straně je zobrazena Kentauromachie, boj Kentaurů s Lapithy, v tehdejším antickém kontextu měl výjev politický význam - triumf řecké civilizace a racionality nad barbarskými perskými nájezdníky. Nález fragmentů výzdoby Diova chrámu byl jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů 2. poloviny 19. století. Rekonstrukci figurální kompozice provedl Ernst Curtius, který vedl vykopávky v roce 1875 - 1881. V kontexu maďarské politické situace přelomu století je zřejmě i zde kladen důraz na kulturní triumf budovatelů stavby.
Průvod nymf, boj Kentaurů s Lapithy, trojská válka (jízdní bitvy), bakchanále, Neptun a Amfitríté, Neptunovy mořské jízdy (Čas. NM CXXXII, 1963, 195-210)., Poche, Preiss 1973#, s. 132-135., and Dřevěný strop (cca 30 m čtverečních) z domu Vlacha Laurenzia Nera byl snesen roku 1932, od roku 1947 je v NM v Praze. Majitelem domu byl dvorní mečíř Rudolfa II., existuje hypotéza, že autorem výjevů byl Bartoloměj Spranger.