Autor této studie se zabývá přínosem tvorby významného polského prozaika a esejisty minulého století Stanisława Vincenze (1888–1971) pro uchování tradiční lidové kultury Východních Karpat a zejména etnické skupiny Huculů. Článek se soustředí především na nejproslulejší Vincenzovo dílo, rozsáhlou (do češtiny dosud nepřeloženou) tetralogii Na wysokiej połoninie, ale věnuje se i dalším aspektům tohoto románového cyklu – pojednává mj. o časových a prostorových dimenzích zobrazeného huculského světa, složité genologické charakteristice díla a spojitostech s jinými autory (např. Jerzym Stempowským či Witem Tarnawským). and The author of the present study reflects upon the importace of Polish prosaist and essayist Stanisław Vincenz (1888–1971) for a preservation of East Carpathian traditional folk culture from the Hutsul region. The article primarily analyze Vincenz's most famous work, novel-cycle Na wysokiej połoninie (which is still untranslated in Czech). However, contribution is devoted to other aspects of Vincenz's tetralogy – the autor mentions specifically temporal and spatial dimensions of the Hutsul world, elements of many different genres in the novel-cycle or points of contact in work's of Jerzy Stempowski and Wit Tarnawski.