Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.
Olejomalba na plátně (76 x 102 cm). Scéna v krajině před jeskyní. Autor zobrazuje okamžik, kdy se v bouři chystá milenecká dvojice Dido a Aeneas, ukrýt v jeskyni, a to pod patronací bohyně Juno, která sedí na oblaku s vlající drapérii nad hlavou a s pomocníky spouští na krajinu déšť. Nad milenci se vzáší Amor s šátkem na očích a střílí z luku., Daniel, Prohaska 1995#, 156, B 37., Zboranová 2005#, 65-66., and Obraz patrně vznikl jako jedno z bozzett pro výzdobu paláce Raimonda Buonaccorsiho v Maceratě, kde byl v 18. století umístěn jeden z největších cyklů barokních výjevů s námětem historie Aenea. Ze sbírky Colloredo-Mansfeld (konec 18.-zač. 19. století).
Mnohofigurová scéna v krajině s antickou architekturou. Vlevo Merkur, který se ukrývá za velkou vázou, nad ním kouhout; před stromem kompozice tvořená postavami Parida, u nohou má psa, v ruce pastýřskou hůl a tří žen s typickými atributy. Nahá Venuše, které Paris dává jablko, k Venušinu klínu se tiskne Amor, Héra s pávem a Athéna ve zbroji., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dvě verze reliéfu (Vídeň, 1732, bronz a Budapešť, 1735, olovo).
Kresba (25, 7 x37, 9 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých postav. and Kopie Aachenovy přípravné kresby k obrazu v Douai z roku 1588.
Kresba (průměr 16, 2 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, č. 291 s. 409., and Předloha pro výzdobu dna číše (Rijksmuseum, Amstredam) z roku 1607. Ironický odstup od mytologického námětu se projevuje žánrovými detaily a soudobým městem v pozadí.
Mědirytina (332 x 480 mm). Hostina bohů na svatbě Pelea a Thetis hosté sedí u dlouhého stolu v oblacích. Jsou tu Jupiter (orel u nohou) a Juno (v doprovodu svého páva), Venuše a Amor, Bakchus, Merkur (vpravo), Hercules (vlevo), Minerva a další. Vpravo se z oblaku snáší bohyně Eris s jablkem v ruce., Slavíček 1993#, 298., and Podle předlohy Crispina van der Broeck.
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Postava sedící nahé ženy s pávem. Kopie bohyně Juno (originál z roku 1754, kopie z roku 2004, Peter Flade)., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Juno (Hera)Original von Francois Gaspard Adam (1753), Kopie von Peter Flade (2004) Hera scheint in heftiger Zwiesprache mit Zeus; sie wird, wie so häufig, mit dem Pfau dargestellt, der für Schönheit und Eitelkeit zugleich steht. Schließlich hatte sie dem Pfau ja auch zu seinen "Pfauenaugen" verholfen ..Das aber kam so: Zeus hatte Hera die in eine Kuh verwandelte Io zum Geschenk gemacht und Hera ließ diese nun durch den Riesen Argos Tag und Nacht bewachen. Argos (oder Argus) hatte mit seinen hundert Augen, die niemals gleichzeitig schliefen, die arme Io immer im Blick. Doch dann schickte Zeus den listigen Merkur (Hermes), der dem Argos laaange Geschichten erzählte, nebenbei auf seiner Flöte spielte, den Riesen endlich einschläferte, ihm dann kurzerhand den Kopf abschlug und so Io befreite. (Diese Befreiung war aber nicht von Dauer, denn Hera schickte Io darauf hin ein äußerst lästiges Insekt.) Bis heute spricht man beim misstrauischen Beobachten von Argusaugen ... Hera wiederum nun schmückte mit den Augen des Argos das Gefieder des Pfaus, der ihr ständiger Begleiter wurde.Lässt man das göttliche Elternpaar mit seinen privaten Problemen und Eifersüchteleien hinter sich, dann trifft man im Weiterschreiten auf der "Achse der Erkenntnis" gegenüber die Vertreter der neuen und jungen Generation: links die Göttin der Liebe und Schönheit, Venus, rechts den Götterboten und Seelenleiter, Merkur.
Pohár, řezané křišťálové sklo, v. 20, 7 cm. Tři stojící ženské figury zleva Venuše, Minerva, Iuno., Horejc 2016, s. 310., and Od roku 1924 vyrobeno několik replik.