Příspěvek je věnován opevnění mocenské aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště, jednoho z nejvýznamnějších center raně středověkého státního útvaru, Velké Moravy. Ve studii je vyhodnocen jeden ze starších, dosud nepublikovaných terénních výzkumů, které se uskutečnily na východním okraji aglomerace v hradišťské čtvrti Rybárny. V průběhu těchto výzkumů byly objeveny zbytky mohutné fortifikace tvořené čelní kamennou zdí a dřevo-hliněnou konstrukcí táhnoucí se v délce bezmála 400 m. Průběh opevnění byl potom ověřen geofyzikálními i geologickými metodami. Následně došlo v poloze Rybárny k objevu velkomoravského pohřebiště a pravděpodobně i kostela, což kromě jiného vyvolalo nové otázky vztahující se k charakteristice, funkci a dataci nedaleké hradby. and The article is devoted to the fortification of the powerful Staré Město – Uherské Hradiště agglomeration, one of the most important centres of the Early Medieval state formation – Great Moravia. The study evaluates an earlier, hitherto unpublished, excavation that was conducted on the eastern edge of the agglomeration in the quarter Rybárny. During this excavations the remains of massive fortifications were discovered, with a stone facing and an earth and timber structure running a length of no less than 400 m. The course of the fortification was subsequently verified using geophysical and geological methods. Later, a Great Moravian cemetery and probably church were also found at Rybárny, which amongst other things raised news questions relating to the characteristics, function and dating of the nearby rampart.
Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
Multidisciplinární výzkum založený na korelaci a interpretaci dat získaných archeologickými a přírodovědnými metodami. Hlavním cílem je rekonstrukce interakce faktorů životního prostředí a životních podmínek lidských komunit od 6. do počátku 12. století. Studie vychází z výzkumu velkomoravského centra na Pohansku u Břeclavi, jeho okolí a zázemí. Strategie obživy a její vývoj v raně středověké společnosti byla studována na základě nálezů souvisejících se zemědělskou výrobou a následným zpracováním produktů. and Multidisciplinary research based on the interpretation of data acquired by archaeological and natural science methods and their correlation. The main objective is to reconstruct the interaction of factors of the environment and the living conditions of human communities and their development from the 6th until the early 12th century. The study will draw on research of the complex of the Great Moravian centre at Pohansko near Břeclav (South Moravia), its surroundings and hinterland. The subsistence strategy and its development in the early medieval society was studied on the basis of finds related to farming production and the subsequent processing of the products.
Práce se snaží přispět k odstranění diskrepance mezi datováním mužských a ženských hrobů na velkomoravských pohřebištích, její příčinou je mj. pozdní datování veligradského šperku. Zabývá se několika stratigraficky nízko uloženými hroby ze Starého Města Na valách, které obsahují vyspělý veligradský šperk. Některé jeho typy vykazují podobnost se šperkem známým z pozdně avarského prostředí, což ukazuje, že veligradský šperk existoval již od počátku velkomoravského období a zřejmě ještě dříve. Vedle Starého Města lze i na některých venkovských pohřebištích (Dolní Věstonice, Prušánky) vyčlenit skupinu ozdob, které tvoří náplň tzv. předköttlašského horizontu, známého z pohřebišť typu Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn a datovatelného do 4. čtvrtiny 8. století. Sledováním výskytu ozdob typických pro tento horizont lze na raně středověkých pohřebištích na Moravě a jihozápadním Slovensku vyčlenit ženské hroby, které byly uloženy v průběhu staršího velkomoravského období. and On the female jewellery of the Early Great Moravian period. This article aims to contribute to removing the discrepancy between the dating of male and female graves from Great Moravian cemeteries, amongst the causes of which is the late dating of the Veligrad jewellery set. It considers several, stratigraphically low-lying graves from Staré Město – Na valách that contain mature Veligrad jewellery; several of the types display similarities to jewellery known from the Late Avar milieu, which indicates that Veligrad jewellery existed at the beginning of the Great Moravian period and apparently even earlier. It is not only to Staré Město but also to several rural cemeteries (Dolní Věstonice, Prušánky) that the group of decorations comprising the fill of the “pre-Köttlach“ horizon, known from cemeteries of the Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn type and dated to the last quarter of the 8th century, can be assigned. By following the appearance of decorations typical of this horizon it is possible for Early Medieval cemeteries in Moravia and South- West Slovakia to distinguish female burials interred during the Early Great Moravian period.
In 2018, during a rescue archaeological excavation taking place in one of the gardens of Staré Město near Uherské Hradiště, 23 early medieval graves containing skeletal remains of 26 individuals were detected. The site is situated on the northern border of the well-known Great Moravian burial ground ‘Na Valách’. In a large number of the newly excavated graves, greater or lesser deviations from the usual funeral rite were recorded. While the established burial rite in Great Moravian society means the deceased lies on their back in the supine position with extended extremities and head towards the west, here we found skeletons in very different orientations, lying in a prone or crouched position, or, at least, with unusual positions of their upper or lower limbs. Additionally, some of the graves contained incomplete or no skeletons. There is also one double burial and a triple burial, and several graves in superpositions. In nine graves, objects of material culture were found, the most important of them come from the rider’s grave 20/2018. The presented study aims to interpret the burial contexts using the bioarchaeological approach, which is, however, affected by the quality of the preserved finds, especially skeletal remains.