Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Statue on the Schlossplatz square, Hercules slaying the hellhound Cerberus, by Ignaz Lengelacher, 1764, Schlossplatz, Karlsruhe, Baden_Wuerttemberg, Germany, Europe
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na zásuvce: Héraklés a Kerberos., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Nástropní malby klenby hodovního sálu - cyklus sedmi výjevů ve štukových kartuších na téma Amor a Psýché. Stará služka utěšuje Charité za přítomnosti Apulea (proměněný v osla), Zefyros unáší Psýché do hor, Psýché pozoruje spícího Amora, Amor opouští Psýché, Cháron převáží Psýché do podsvětí, Psýché uspává Kerbera, Psýché u Proserpíny., Togner 2010#, 55-56. Dufková 2010#, 3; Mádl 2011#, 214-236., and Dosavadní datace Tencalových fresek na Náměšti (Togner 2010, 1674-1675) byla v současné době korigována do doby před polovinu 17. století (M. Mádl 2011). Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obnsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě). Výzdoba stropu měla být morálním exemplem - Psýché (duše) se utrpením mravně očišťuje, aby dosáhla naplnění.
Nástropní malba: Amor opouští Psýché., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3, Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě).
Nástropní malba: vpravo Psýché krmí Kerbera a vstupuje do podsvětí. Vlevo tři sedící ženy., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3., Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se inspiroval ilustrací M. Coxie.
Nahý Herkules vytahuje z jeskyně Kerbera, z něhož jsou vidět pouze hlava a dvě přední nohy. Nalevo strom, Bažant 2006#., and Posledním Herkulovým úkolem bylo přivést k Eurystheovi trojhlavého psa, Kerbera, který hlídal vchod do podsvětí. Typ Herkula vytahujícího z jeskyně vzpouzejícího se Kerbera byl vytvořen v řeckém umění a v renesanci mohl být znám z antických římských sarkofágů. Putto na vedlejším balustrádovém sloupku možná tento výjev komentuje, drží totiž v náručí kulatý předmět, který vypadá jako lebka. Herkulovo vítězství nad Kerberem bylo totiž v renesanci chápáno jako vítězství nad smrtí, které z něj činilo předchůdce Krista.
Na stropě a zdech otevřené arkádové budovy (František Maxmilián Kaňka) jsou zobrazeny výjevy z Itálie - výbuch Vesuvu, Pompeje a některé obrazy z antické mytologie (Herkules, Herkules a Antaios, Herkules a Kerberos, Satyr a Amor)., Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (dnes je nezvěstná), který za kopii získal první cenu Společnost vlasteneckých přátel umění.