Čtyři štukové reliéfy. Léto: sedící žena, v levé ruce drží srp, pravou rukou si přidržuje šaty, na zemi před ní dva obilné snopy. Podzim: sedící žena, na krku má zavěšený křížek, v pravé ruce drží roh hojnosti plný ovocných plodů, levou rukou roh přidržuje v klíně. Zima: sedící žena vztahuje obě ruce nad nádobu s plameny. Jaro: sedící žena, v levé ruce drží v klíně kytici květů, pravou rukou drží velký květináč s rozkvetlými květinami. Všechny ženy mají antikizující oděvy., Lejsková-Matyášová 1970#., and Bohyněmi ročních dob byly v řecké mytologii pouze tři dcery Jupitera a Themidy - Hóry, které však měly i etické hodnoty (Auxó, Thalló, Karpó). Od pozdního starověku až do 18. století je pak ustálena ikonografie čtyř postav s typickými atributy. Jaro jako mladá žena držící květiny, Léto jako žena se srpem a klasy či snopy obilí, Podzim s hroznem vína a listy vinné révy či rohem hojnosti, Zima je v teplém oděvu nebo se ohřívá u ohniště.
Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob. Jaro - žena s košem květů, Léto - žena se srpem, Podzim - muž s pohárem a měchem na víno, Zima - muž s nádobou, v níž je hořící oheň. Nad nikami a na pilířích nymfy, mořští koňové a jiné fantastické bytosti., Samek 1999#, 251-253., and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135.
Sochy na attice: nalevo žena s rokem hojnosti a květinami (Jaro), žena s obilnými klasy a srpem (Léto), žena s plody a vinnými hrozny (Podzim), starý muž, na hlavě čapka, je celý zahalený do pláště ( Zima).
Pískovcová socha stojící ženy, v pravé ruce drží roh hojnosti s ovocem, v levé ruce košík: Podzim (Pomona)., Černá, M., Václav Levý. Praha 1964, s. 17., and Figura představuje bohyni Flóru, protějšek k soše Pomony.
Kamenná a štuková plastika: krbovou římsu nesou dvě kamenné plastiky mouřenínů, na římse je štuková plastika nahého Saturna (dlouhé vousy, křídla, kosa). Boha obklopují oblaka, v nichž jsou putti personifikující čtyři roční doby. Vlevo nahoře Léto (obilí), dole Podzim (vinná réva), napravo dole Zima (oheň) a Jaro (květiny)., Mádl 2008#., and Krb se Saturnem byl dominantou hlavníhom sálu, na jehož stropě byla původně malba s námětem PovýšeníDietrichsteinů do knížecího rodu. Vzhledem k tomu lze Saturna chápat jako symbol Zlatého věku. Mouřeníni nesoucí krb jsou připisováni Janu Brokofovi.
Sochařská výzdoba prvého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Do druhého parteru vedou tři schodiště. Na prostředním z nich jsou dvě figury (Adonis a Venuše) a spolu s dalšími čtyřmi plastikami tvoří horní řadu soch. Zleva Zima a Podzim, vpravo pokračuje Jaro a Léto., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Olej na dubovém dřevě (86,5 x 61,3 cm): nalevo Diana (srpek nad čelem, šaty s výstřihem, oštěp), ukazuje na psa ořed sebou, kterého drží na vodítku putto. Napravo sedí na zídce Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty), drží hrozen vína, v levé ruce má zlatou konvici a misku. Vedle Bakcha sud, před ním na zemi zlatá konvice s thyrsem a košík s vínem. Výjev je sutuován do parku, v pozadí drobná architektura se štítem., Zlatohlávek 2009#, s. 169, O 34.., and Obraz pochází buď z české nebo polské soukromé sbírky. Diana a Bakchus nebyly obvyklá dvojice mýtických postav, výjev dává smysl jenom jako alegorie Podzimu, v níž Diana odkazuje na honební sezónu a Bakchus na vinobraní. Obraz tvoří protějšek k Jaru (Nürnberg, Flora a Venuše).
V parku na nízké zídce čtyři pískovcové plastiky. Jaro jako Flóra (drží roh hojnosti a květiny), Léto jako Cérés (drží obilné klasy), Podzim jako Bakchus (drží hrozny), Zima jako muž v čapce, na rameni nese dříví., Poche 1978#, 522., and V parku je rozmístěna cenná sochařská výzdoba z doby kolem roku 1720.