Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).
Nástěnná malba: antikizující zahradní architektura, částečně v ruinách, nalevo socha nahé bohyně. V popředí je skupina tří vousatých mužů a žena. Po stranách menší panely, nalevo Apollón sedí a hraje na lyru, napravo Pan hraje na syrinx., Preiss 1956#., Vlček 1999#, 471-475., and Výjev je velmi poničen zejména v dolní části restaurován jenom náznakově (hudebníci ?), takže téma nelze určit.
Bronzová socha: Apollón (nahý) drží v levici před sebou luk, pravicí sahá do toulce na zádech pro šíp., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and Socha je ohlasem slavného Apollóna Belvedérského, antické římské mramorové kopie (130 - 140 n.l.) řeckého bronzového originálu připisované Leocharovi (330 - 320 př. Kr). Socha je v Římě doložena od pozdních 90tých let 15. století, od roku 1503 byla ve vatikánských sbírkách. V roce 1511 byla umístěna v Cortile del Belvedere (odtud její jméno), kde byla zpřístupněna veřejnosti, což přispělo k její ohromné popularitě. Dílo bylo v 16. století zachyceno na grafických listech (např. Marcantonio Raimondi, 1530 - 1534, Hendrik Goltzius zhotovil udělal v roce 1591 sérii kreseb antických soch nalezených v Římě, včetně Apollóna Belvederského), čímž se se sochou seznámila záalpská Evropa. Valdštejnova socha Apollóna není datovaná a nebyla v jeho době patrně nikdy vystavena, protože v roce 1634 byla nalezena bílá bedna s kovovou sochou Apollóna, zjevně tatáž socha, která byla zmíněna v dopisech z let 1624 a 1625, dnes chovaná v Drottningholmu. Apollón nebyl součástí fontány před Salou terrenou, protože mezi Salou terrenou a kašnou (či okolo ní) stály skupiny postav, zatímco Apollón je zobrazený sám, takže by do tohoto komplexu nezapadal.
Třípatrový řadový nájemní dům. Na fasádě průčelí nad okny druhého patra tři kruhové niky s bustami. Busty představují kopie antických hlav, zprava Diana, Juno, Apollón.
Nárožní čtyřpatrový dům. Na fasádě průčelí mezi okny 2.,5.,6.,7.,10 postava muže a ženy s atributy (věnec, lyra) asi Apollón a Múza. Uvnitř v suterénu keramické obklady sloupů a stěn. figurální reliéfy inspirované archaickým egejským a egyptským uměním (keramické obklady vyrobeny-knížecí Lichtenštejnská továrna na keramické zboží v Rakovníku). and Baťková 1998, 564-565.
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Lysovský palác (dnes Lidový dům- Zprávy pam.péče, XIII., 1953, 24-26)), 1651, Carlo Lurago - architektonická plastika na attice, nástropní malby světské emblémy s drobnými figurami (1600 - 1630?.) and Pražské paláce 1973, s. 137
Mědirytina, 250 x 180 mm. Figurální výjev v krajině, v popředí vlevo leží Péneios před skálou s vchodem do jeskyně. V pravé ruce opřené o nádobu s vodou drží roh hojnosti, v levé palmovou větev. Nad ním jeho dcera Dafné, která jej objímá kolem ramen. K dvojici přicházejí tři nahé nymfy, na hvách věnec, v rukách amfory., Zlatohlávek 1997#, 152, č.k. 82., and Rytina podle G. Romana získaná do sbírek NG v roce 1959.
Grafika (141 x 220 cm). Figurální scéna v krajině, pod stromem leží umírající Hyacinthus, nad ním se sklání Apollón. and Jeden list z ilustrovaného vydání Ovidiových Proměn (Vídeň, 1641).